Mladý útočník Osvětiman Jakub Salay se ve 12. kole krajské I. A třídy skupiny B blýskl čtyřmi brankami do sítě Kunovic. Celkem jich má na svém kontě už devět.

„Určitě bych chtěl letos dát přes dvacet gólů. Uvidíme, jak se mně to povede,“ zůstává v klidu rodák z jihomoravského Mikulova.
Mezi vyhlášené střelce patří již od mládí. „Góly jsem dával vždycky,“ přikyvuje mladý bombarďák, který v útoku pravidelně nastupuje s Ondřejem Zýbalem.

I když známý rebel umí spoluhráče i soupeře pořádně seřvat, Salay si s kanonýrem vyhoví. „Zýb je hodný, ale tohle má v sobě,“ usmívá se Salay.

Známý forvard, který to v minulosti zkoušel i v ligovém Jablonci, brankami ani slovy nešetří. „Občas mě seřve i bez důvodu, ale později si to uvědomí,“ mává rukou Salay. Občasnou kritiku spoluhráče nevnímá, nijak ji v zápalu boje neřeší. „Nevadí mi to, ale měli bychom zapracovat na vzájemné komunikaci a častěji si vyhovět,“ říká.

Ambiciózní celek z Uherskohradišťska hlavně díky přesným zásahům dvacetiletého kanonýra přehrál okresního rivala 5:3 a udržel se na druhém místě tabulky.

„Utkání s Kunovicemi se hrálo ve velkém tempu, bylo to nahoru dolů, i když jsme mohli ve třicáté minutě klidně vést 5:0. Udělali jsme z toho však zbytečné drama. Pro diváka to byl každopádně určitě pohledný zápas. Jsem rád, že jsme ho zvládli,“ těší Salaye.

Euforií se ale v obci hradního kancléře Mináře neopíjejí. Na oslavy není důvod. Jeden z hlavních aspirantů na postup do vyšší soutěže hlavně na soupeřových hřištích pokulhává a ztrácí. Výsledky zatím nejsou úplně přesvědčivé.

„Je to tak, nedaří se nám hlavně venku,“ připomíná Salay.

Doma Osvětimany všechny zápasy zvládly.

„Přestože jsme byli herně ve všech zápasech lepším týmem, nedokázali jsme dát góly. Třeba právě Zýb měl v minulé sezoně v tuhle dobu už sedmnáct gólů. Ty nám teď chybí,“ uvedl Salay.

Ten věří, že se to zlomí a posílený tým začne bodovat i venku. Parta kouče Němčického to má ale složité, neboť v kraji rozhodně nepatří mezi oblíbené týmy. Sami hráči cítí, že se na ně soupeři vždycky více nahecují a připraví.

„Každý nás chce porazit, máme nabité mužstvo. Všude kam přijedeme, je to těžké. Došel Jiří Peroutka s Veličem Šumulikoskim, oba jsou prvoligoví fotbalisté. To je pro soupeře velká motivace,“ říká Salay.

Oba mazáci vnesli do hry týmu klid, přesnost a rozvahu.

„Šumi má obrovské zkušenosti, což jde vidět. Jirka je zase bojovník, na tréninku ani v zápase nevypustí jediný souboj. Oba hrají výborně,“ chválí posily mladý útočník, jenž si pochvaluje i spolupráci s koučem Němčickým.

„Trenér je v pohodě. Tréninkový dril, jaký nám dává, je v naprostém pořádku. Řekl bych, že je to nadstandardní trenér pro první A třídu,“ míní Salay.

I když protivníci nemají Osvětimany v oblibě, bývalý hráč Hodonína, Starého Města nebo Vlčnova si to v protekčním klubu užívá. „Je tady dobrá parta. Jen těch bodů mohlo být víc,“ říká.

Vyšší soutěž šikovného fotbalistu momentálně neláká. „V Osvětimanech jsem spokojený,“ přiznává.

Rodák z Mikulova už jako nadaný žák odešel do Slovácka, kde hrál do svých šestnácti let. Po zranění zvolil hostování ve Starém Městě, následně zamířil do Vlčnova.

„Poté jsem se vrátil zpět do Slovácka, kde to bohužel nevyšlo, tak jsem zkusil Hodonín, kde jsem byl rok, a teď jsem v Osvětimanech, kam pravidelně dojíždím z Uherského Hradiště,“ zakončuje povídání cestovatel-fotbalista.