A to je hlavní důvod, proč odchovanec Starého Město opustil Spartak, výbornou partu a zamířil jinde. „Věděl jsem, že potřebuji změnu, ale pokud by byl v Hluku krajský přebor ani o přesunu nepřemýšlím, to jsem říkal každému. To, že se nepovedlo postoupit s takovým týmem je hrozná škoda, ale asi to tak mělo být,“ říká Zelinka.

Co vás zlákalo do Boršic?
Jelikož jsem tam v minulosti působil a mám tam známé, tak jsem měl o dění v klubu informace. Zlínský kraj není zase tak velký, oba týmy tak nějak o sobě věděly. Už na jaře v rozehrané sezoně jsem mluvil o tom, že chci hrát výš než I. A třídu. A když se pak nepovedlo postoupit, pro mě to byl jasný signál. Navíc Boršice skončily v minulém ročníku na čtvrtém místě, takže svou kvalitu mít musí, i když jsme je s Hlukem v přípravném zápase paradoxně porazili. Ale teď mě kluci příjemně překvapili, zatím si nemůžu stěžovat. Vzpomněl jsem si na to, jak jsem si psal s místní legendou Alešem Bočkem o tom, že v létě se určitě potkáme. Ať už jako spoluhráči nebo protihráči a jsem rád, že jsem to dodržel. Ambice se mohou měnit se sezonou. Podaří se nám vstup a rázem může být všechno jinak. Je to otevřené.

Měl jste i jiné možnosti, kam v létě z Hluku odejít?
Měl jsem nabídky z Uherského Brodu, Slavičína a z Kunovic. Z Brodu se mi ozval pan Hamšík, který to s lidmi umí, takže to bylo těžší, navíc odmítnout třetí ligu stále považuji za moc velký luxus. Jenže v té době jsem byl už téměř rozhodnutý a já nerad měním rozhodnutí. Kunovice jsem nevzal kvůli Hluku, navíc mi šlo přece o vyšší soutěž. U toho Slavičína to nebylo nic konkrétního a rychle to vyšumělo. Věděl jsem, že potřebuji změnu, ale jsou věci, které potřebuji stejně. Třeba hřiště, to je pro mě alfa a omega výkonu.

Proč jste vlastně v Hluku nechtěl zůstat?
V Hluku jsem měl vše, co jsem si mohl přát. Už mi není dvacet, takže vím, že na to, živit se fotbalem, už je trochu pozdě, takže jsem to bral jako odreagování se z práce a průpravu v atletice. Hluk je moje srdcovka, i když jsem tam vlastně nikdy nebydlel a nepocházím odtud. Vždycky jsem se vracel právě tam. Pokud by tam byl krajský přebor ani o přesunu nepřemýšlím, to jsem říkal každému. To, že se nepovedlo postoupit s takovým týmem je hrozná škoda, ale asi to tak mělo být. Jinak tomu nerozumím, za mě jsme měli nejlepší kádr v té soutěži. Druhá věc je, že jsme to nepotvrdili postupem. Nicméně si myslím, že je to otázka času, kdy se to podaří, Hluk je na dobré cestě. Co jsem mohl poznat, velmi dobře se tam pracuje i s mládeži, což je v dnešním sportu hodně důležité.

Nový brankář Nivnice Petr Kratochvíl má za sebou úžasnou premiéru v novém klubu.
Kratochvíl se při penaltách řídil instinktem. Konec v Brodu bere jako podpásovku

Přemlouvali vás v Hluku hodně?Ano. Už dřív jsem koketoval s okolními týmy, ale vždycky mě nějakým způsobem přemluvili, ale teď jsem si řekl, že stačilo. Měli jsme cíl, který se nám nepovedlo splnit, takže jsem na sobě cítil, že potřebuji změnu. Udržet takový tým v tak nízké soutěži delší dobu je extrémně těžké, ale až na výjimky je tým dlouho pospolu, takže by to mohlo fungovat i beze mě. Oni v Hluku ale vědí, jak na mě, už jsem tam nějakou dobu, takže jsem měl co dělat, abych si stál za svým. Každopádně jim budu držet palce na každém zápase, Hluk patří minimálně do krajského přeboru, v oslavách po zápase je tam minimálně divize. (úsměv) To jsem nezažil, co se tam dělo. Ta parta tam měla vše, co má mít. Co se loučení týče, tak zatím na to nebyl prostor, ale s kluky jsem v kontaktu a taky budu. Upřímně se neloučím, budu rád, když se tam zase vrátím.

Ani nový kouč Aleš Zlínský vás nezlomil?
Aleš Zlínský je hodně ambiciózní a rozumí tomu, což dokázal s dorostem, se kterým soutěž vyhrál. Pro mladé kluky by měla být Hluk ideální volba, podmínky jsou tam špičkové. Zároveň mě mrzí, že přišel zrovna v době, kdy já odcházím, ale my se ještě potkáme, o to nemám strach. Hluk angažoval ještě jeho asistenta, ke kterému mám také hodně blízko. Oni jsou ti trenéři, co dokáží kouzlit, proto o Hluk strach nemám

Teď budete hrát krajský přebor. Co víte o soutěži, soupeřích?
Krajský přebor jsem už hrál, soutěž není oproti první A třídě o moc jiná nebo minimálně nebyla. Teď se to zkvalitní celky, jako je Strání nebo Osvětimany. Tyto souboje budou hodně pikantní. Boršice a Osvětimany jsou od sebe ani ne deset kilometrů, takové derby jsme v Hluku hrávali s Dolní Němčím, takže ten náboj čekám podobný. Oba již zmíněné celky výrazně posílily, jsem na ně zvědavý. Strání máme hned první kolo, tam o motivaci nebude nouze. Jinak my s Hlukem v přípravných zápasech okusili sílu Morkovic, Brumova, Napajedel a dalších soupeřů a ten rozdíl nebyl tak velký, takže nečekám nějakou divočinu. Co se rychlosti týče, tam strach nemám.

Fotbalistka Michaela Dubcová bude společně se sestrou Kamilou hrát za slavný AC Milán.
Dubcová po přestupu do AC Milán: Splnil se mi dětský sen. Zázemí je fantastické

Jaký je v Boršicích tým?Slyšel jsem o nějakých možných příchodech, ale zatím jsem tam z posil oficiálně jenom já. Ještě něco je v řešení, ale zase kluci spolu hrají dlouho, jsou sehraní, čtvrté místo je toho důkazem. Boršický tým je obecně dobře poskládaný, jsou tam individuality, dříči a to jde k sobě. Jsem tam ani ne měsíc, takže ještě toho moc říct nemůžu, ale první zápas ukázal, že jsme na tom dobře. Nejsem zase příznivcem úplné obměny kádru. Věřím, že se popereme o nejvyšší příčky. Už jsem měl možnost poznat i trenéra Kučeru a to je také důvod, proč Boršicím věřím na vyšší příčky. Trénujeme třikrát týdně. Má to náboj, úroveň, uvidíme, jak budeme na sezonu připraveni.

Budete hrát v sezoně i futsal? Jak to vypadá s novým týmem, který jste měli zakládat?
Teď jsme si to mezi sebou nějak odsouhlasili a budeme se snažit to nějak zrealizovat. Jestli to vyjde letos nebo příští rok zatím nevíme, ale jsme sehraní, víme o sobě, ale pokud něco bude, tak Ave Bar Bar přihlásíme do druhé ligy. V zimě je to super zpestření. Jsem si jistý, že se tam neztratíme a pokud se to podaří, tak budeme taková menší, ale doufám, že lepší verze Bazooky. Je to také už těžší. Všichni jsme ve věku, kdy máme už i jiné starosti než jen futsal, takže ty absence někdy budou, ale pořád to bude kvalitní tým.

Atletika už vás vůbec neláká?
Atletika mě láká pořád stejně, ne-li více. Odešel jsem z ní v tom nejlepším, takže udělám vše pro návrat. Teď byli kluci v Oregonu na mistrovství světa a mrzelo mě, že se na ně dívám jenom skrz obrazovku. Ještě to v sobě nemám uzavřené, mám v sobě určitý sen/cíl, o který se chci pokusit. Mám na to nějakou dobu čas. Jinak trénuji stále a připravuji se, jen zatím vyčkávám se starty. Upřímně, když jste v republice ve špičce, tak je pro hlavu velmi těžké soutěžit v nižších soutěžích. Pokud bych neměl výkonnost znovu minimálně na to, zabojovat o placku na republice, tak bych o tom vůbec nepřemýšlel. A to je další důvod proč jsem si vybral Boršice. Je to blízko, můžu krásně kombinovat atletické tréninky s těmi fotbalovými. Ta hlavní sezona přijde za dva roky.


Načítám výsledky ...