„Fungujeme spíš jako klubovna, nemáme nějakou pevně danou otvírací dobu. Dříve po nějakém zápase bylo otevřeno i do ranních hodin, teď většinou končíme v jedenáct,“ hlásí s úsměvem.

Že se fotbalisté umí rozšoupnout, ví každý. Ani v Hluku to není jiné. Navíc Spartaku se daří, za suverénními Osvětimany drží druhé místo. Přenáší se pohoda ze hřiště i do kabin, popřípadě za stoly hospody?

„Samozřejmě je poznat, když se vyhraje,“ směje se Kožíková. „Kluci jsou zvyklí po zápase přijít, sednout si na pivo a klobásu. Někdy se to samozřejmě trošku zvrhne a tančí se třeba na stolech, mává vlajkou,“ pokračuje.

I když zápasy nyní začínají už krátce po obědě, stejně se všichni na hřišti zdrží až do noci. „Myslela jsem si, že když se hraje už od půl druhé, že budeme zavírat dřív, ale přítel, který se mnou obsluhuje, se domů stejně vrací až po jedenácté,“ přiznává.

Otevřeno má nejenom při zápasech mužů, ale i při utkáních mládeže či v době tréninků. Občas se v hospodě, která je součástí zrekonstruovaných kabin za jednou z branek, konají i oslavy či jiné párty.

„I fotbalisté si občas sami dělají kolena, ovar, sekanou či jiné dobroty,“ říká.

Fotbalisté Buchlovic (žlutomodré dresy) v posledním zápase podzimní části podlehli vedoucím Osvětimanům 1:2.
I.A sk. B: trenér Bojkovic dostal červenou kartu, poslední jsou Nedachlebice

Kožíková má k práci v pohostinství vztah. Dříve byla zaměstnaná v sousedící sportovní hale, kde dělala v kuchyni. Potom nastoupila do hlucké pizzerie a přes obecní hospodu se dostala až na hřiště, kde působí od března 2019.

Dlouho ale měla kvůli vládním nařízením zavřeno. „Covid nám dal pořádně zabrat,“ přiznává.

Od léta už ale funguje takřka bez omezení. O zdražování zatím neuvažuje, byť ceny všeho letí závratným tempem nahoru.

Fanoušci si klobásu z udírny s chlebem a hořčicí dají za padesát korun, pivo stojí osmadvacet korun, štamprle borovičky či rumu vyjde na dvacku. Svařák, který se prodává hlavně na konci podzimní části a brzy na jaře, stojí pětatřicet korun.

„Klobásu jsme zdražili už minulý rok, pivo zatím neřešíme a borovičku nechci zdražit kvůli starším lidem. Jsou to štamgasti, chodí sem pořád,“ vysvětluje.

Na čepu je Radegast desítka, jiné pivo k mání není. Důvod je prostý. „Když přijde na fotbal nějaký děda a dal si třeba dvanáctku a pár boroviček, nemuselo by to dopadnout dobře,“ dodává se smíchem.