Výhru 2:0 si užíval s kelímkem piva v ruce, žízeň měl po těžkém duelu pořádnou. „Pocity jsou příjemné, fakt super. Gól mě potěšil. Jsem rád, že jsem pomohl mužstvu k cenné výhře,“ radovala se jedna ze čtyř posil Osvětiman v sestavě.
Straňák nastoupil proti Slušovicím s číslem šest na zádech. Pohyboval se ve středu zálohy, kde si vyhověl s Perůtkou, Bartošem i dalšími borci. Do zakončení se ve vyrovnané bitvě dostal jen párkrát, svoji jedinou velkou šanci chladnokrevně přetavil v druhý pojišťovací gól.
„Bylo to hodně těžké utkání s velmi kvalitním soupeřem. Pro diváky to byl atraktivní zápas, i když v něm nepadlo moc gólů. Potkala se dvě vyrovnaná mužstva,“ uvedl šestadvacetiletý fotbalista.
Duel nakonec rozhodla vlastní trefa. Tomaštíkův střílený centr skončil díky teči za zády bezmocného slušovického gólmana Dubce. „Bylo to o jednom gólu. Kdo ho dal, přetáhl to na svoji stranu a vyhrál,“ pronesl.
Slušovice se sice snažily na konci urvat alespoň bod, zvýšená útočná aktivita už jim ale byla k ničemu.
play_fill
Osvětimany při své historickém debutu v krajském přeboru Zlínska ukázaly, že s nimi tradiční účastníci musí počítat. Při sobotní premiéře si ale pořádně mákli. Ve vyšší soutěži to bude jiný fofr, žádná selanka.
„Úroveň je daleko vyšší než I. A třída,“ souhlasí Straňák, „Spousta lidí si myslí, že rozdíl není tak velký, ale opravdu je to poznat,“ přidává.
Také bývalý hráč Strání a Hluku si musí zvyknout na jiný styl hry, větší nároky profesionálního kouče Němčického. „V Nivnici jsem měl větší volnost, kdežto tady je to víc o běhání, taky musím víc bránit, vracet se,“ říká.
O mateřském klubu mluvit nechce. Nyní se soustředí na Osvětimany, ostatní věci neřeší. I když jej slova trenéra Nivnice Barcucha mrzela, úder vracet nepotřebuje.
„Nechci se k tomu vyjadřovat. Výroky do novin nikdy k ničemu dobrému nevedly,“ dodává.
Na kamarády z Nivnice ale nezanevřel, tým bude dál sledovat, fandit mu. Góly už ale sází jinde.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
