Po hodině hry se ale čtyřiadvacetiletý zadák postavil do cesty rozběhnutému Martinu Zálešákovi. A i když hlavní rozhodčí Rodina chtěl hostujícího obránce jenom napomenout, po konzultaci se zkušenějším asistentem Dostálkem vytáhl ze zadní kapsy červený kartonek a faulujícího borce poslal nemilosrdně do šatny.

„Rozhodnutí je samozřejmě na něm, ale pokud předtím řekl našemu kapitánovi, že to bylo jenom na žlutou, neměl svůj názor měnit,“ myslí si Kovařík. Hned po něm byl vyloučen i jmenovec Martin Kovařík a Ostrožané v devíti lidech ztratili šanci na body.

Byly červené karty pro vývoj střetnutí klíčové?

Stoprocentně. Vždy, když oslabíte tým, hrajete o jednoho méně. Navíc to bylo snad v šedesáté minutě. Pak přišla standardka a gól na 1:1. Od té chvíle už se klukům hrálo velice těžko.

Byl váš faul na vyloučení?

Těžko říct. Podle mě ne. Nevím, jestli to můžu komentovat, ale hlavní rozhodčí mi řekl, že to byla jasná žlutá karta. Že za mnou byl ještě druhý obránce. Pomezní mu poradil, že je to červená.

Zatímco o vašem zákroku se hodně diskutovalo, hrubý faul jmenovce Kovaříka nikdo nezpochybňoval..

Já jsem to neviděl, byl jsem v šatně, ale co říkali kluci, druhá byla jasná, zbytečná. A v devíti hráčích se už blbě hraje.

Přitom v prvním poločase jste měli navrch a vytvořili si spoustu šancí …

Je to tak. Měli jsme dát tři čtyři góly a bylo by po zápase. Na to už ale trpíme několikátý zápas, že to nerozhodneme už v té první půli, kdy jsme byli lepší, dominantnější. Kdybychom dali branky, už by se to soupeři těžko dohánělo. Navíc bychom hráli v mnohem větším klidu.

Čím si mizernou koncovku vysvětlujete?

Nevím, ale koncovka nás sráží delší dobu. Prostě v ní nejsme klidní, což je naše blbost. Bohužel to nedokážeme v klidu vyřešit a zápas rozhodnout

Vy jste ale útočníkům hned v úvodu zápasu dal návod, ne?

Byla to nacvičená standardka. Zkusili jsme to zahrát druhý zápas po sobě. Doma s Morkovicemi to před týdnem nevyšlo. Bylo po dešti, mokré hřiště, takže balon mi skočil na kotník a šlo to někam za planěk. (úsměv) Tady v Nové Vsi mají pěkné hřiště, kdy balon jede krásně po zemi. Vyšlo to přesně, jak jsem to chtěl.

Popište ten signál …

Stojím sám mezi penaltou a šestnáctkou. Dostanu balon, další náš hráč zablokuje bránícího obránce, já se vytočím a uklízím to na zadní tyčku. (úsměv)

Góly střílíte pravidelně?

Od té doby, co hraji stopera, jsem už jenom výjimečný střelec, takže za poslední tři roky jsem toho moc nedal.

S rozjezdem do sezony asi moc spokojený nebudete, že? Po čtyřech kolech máte jenom pět bodů.

Za mě to dobré není. My chtěli devět bodů. Tři jsme měli uhrát v Ostrožské Nové Vsi, kde jsme na to určitě měli. Chtěli jsme soupeře nechat u dna a sami jim odskočit. My spíše směřujeme ke špici tabulky, chceme hrát nahoře, abychom se mohli prát s těmi lepšími týmy. Ztráty nás samozřejmě mrzí. Už doma s Tlumačovem jsme měli vyhrát normálně a ne až na penalty. To je ale pořád stejná písnička.

Je pro vás zápas s Ostrožskou Novou Vsí nejvíc z celé sezony?

V té naší třídě je to určitě nejvíc. V sestavě máme hráče, kteří v Ostrožské Nové Vsi hrávali. I trenér je odtud. S kluky se známe, kamarádíme se. Proti sobě jsme hrávali už v dorostu. Navíc přišli lidé, přijeli i fanoušci z Ostrohu. Vždycky je to vyhecované, my se na to těšíme. O to víc mě mrzí, jak to nakonec dopadlo.