Stoper Bobčík pokazil Martišovi návrat, útočník Hluku nastoupil po 13 měsících

Osobnost Deníku

Místo divize Osvětimany. Šlechta se uvedl dvěma góly za pět minut, pomohl k bodu

Měl nabídky z divize, zájem o jeho služby projevily Skaštice či Holešov. Útočník David…

Přečíst článek >

„Nějak mě to trefilo,“ usmíval se hrdina sobotního třaskavého střetnutí, který v Hluku sledovalo více než pět set diváků.

Nerozhodný výsledek více potěšil početnější a hlasitější část hostujících příznivců, kteří si i přes hodový víkend nenechali jarní šlágr ujít.

„Radost je neskutečná. Jsme rád i za bod, který bereme všemi deseti. Slavit budeme až do pondělí,“ smál se mladík, jenž v kariéře prošel Slováckem i Hodonínem.

Nyní je ale zpátky doma a pomáhá mužům Dolního Němčí k co nejlepším výsledkům. V sousedním Hluku to hosté zvládli, byť toho hlavně směrem do ofenzivy až tolik neukázali.

„Pro nás to byl náročný zápas. Hluk je silný, vede soutěž, takže jsme chtěli hrát zezadu a dobře bránit, což nám celkem vycházelo. Škoda toho gólu, ale v závěru jsme mohli ještě zahrozit a výsledek obrátit,“ míní.

Před rokem bych asi dal gól, myslí si Martiš

Vedoucímu Spartaku k další výhře nepomohl ani Tomáš Martiš. Elitní krajský kanonýr se v sestavě Hluku objevil poprvé od 27. března 2022, kdy si vážně poranil koleno a více než rok se léčil.

Před týdnem se rozehrál za béčko, kterému pomohl zdemolovat Popovice 23:0, v sobotu už nastoupil za první tým. Lepší zápas pro comeback si snad ani nemohl vybrat.

„Zrovna jsem naskočil do derby, takže to nebylo vůbec jednoduché. Naopak, byl jsem docela nervózní, ale jak jsem se poprvé dotkl balonu, už to ze mě opadlo. Chytil jsem se a bylo to v pohodě,“ tvrdí.

Obavy měl spíš z tvrdé hry soupeře, ze zranění, než z čehokoliv jiného. Drsné fauly ale k vidění nebyly, až na výjimky z konce zápasu se hrálo bez větších záludností.

I proto si Martiš duel s rivalem užil, byť konec mu stejně jako spoluhráčům pořádně zhořkl.

„Remíza mě hodně mrzí hlavně z toho důvodu, že jsme dostali gól v poslední minutě, ale výsledek je nakonec asi spravedlivý,“ uznává.

Šestadvacetiletý forvard při návratu neskóroval. Ve druhém poločase se ale stejně jako kapitán Sopůšek ocitl za domácí obranou ve vyložené šanci, hostujícího gólmana Semanka ale nepropálil.

„Před rokem bych asi dal gól. Teď jsem z formy, ale i tak bych to měl proměňovat,“ ví dobře.

Dlouhý výpadek na sobě cítí, byť naplno trénuje už asi měsíc. „I tak ale nemám moc naběháno a měl jsem těžší nohy,“ dodává s úsměvem.