„Když jsme dostali ve 24. minutě čtvrtý gól, říkal jsem si, že se nechám vyhodit, abych měl klid. Byl jsem z toho fakt nešťastný. Ale díky trenéru Koplovi, který zavelel k obratu, a bez stoperů Svízely Minaříka nebo Taláška bychom to asi nedokázali,“ říká jeden z hrdinů neuvěřitelného svátečního duelu ve Vlčnově.
Vyorálek se díky dvěma proměněným pokutovým kopům dotáhl v tabulce střelců na spoluhráče Taláška a společně vládnou týmovým kanonýrům.
„Je to asi nepochopitelné, ale v našem mančaftu je možné všechno,“ směje se spolehlivý exekutor pokutových kopů. V letošní sezoně proměnil už čtyři!
Rodák a odchovanec Kněžpole, který se do Velkého Ořechova vrátil letos v létě, se poprvé prosadil v 9. kole, kdy mírnil debakl na hřišti Malenovic. O týden později v závěru rozhodl o výhře nad Ostrožskou Novou Vsí a teď ve Vlčnově pomohl týmu získat alespoň bod.
„Na penalty si vždycky věřím. Když jsem na hřišti, tak je většinou kopu. Samozřejmě není to jednoduché, ale jelikož jsem brankář, mám trochu výhodu. Oblíbené místo, kam posílám balon, nemám, vždycky čekám do poslední chvíle, co udělá gólman,“ líčí.
Ve Vlčnově překonal domácího brankáře Machalu dvěma střelami doprostřed branky. „Holt mi to vyšlo,“ culí se.
I když borci z Velkého Ořechova v předehrávce 13. kola odvrátili porážku a posunuli se z posledního místa, celkově podzim partě trenéra Kopla moc nevyšel. Devět bodů není moc, se skóre 19:56 se taky nedá příliš chlubit.
Na druhé straně zatímco jinde by po takovémto půlroku řešili pozici kouče, třepali se o záchranu, ve Velkém Ořechově k fotbalu přistupují jinak. Vůbec se netrénuje a také účast na zápasech není bůhvíjaká, přesto v klubu panuje výborná nálada, vládne optimismus, spokojenost.
„Samozřejmě výsledky mohly být lepší, ale prostě hrajeme s tím, co máme a nijak to nehrotíme. Prostě nám to takto vyhovuje,“ tvrdí.
Fotbalový brankář Velkého Ořechova Josef Vyorálek je nejlepším střelcem týmu.
Ve Velkém Ořechově se netají tím, že i když v letošním ročníku dopadnou jakkoliv, po sezoně nejnižší krajskou soutěž opustí a dobrovolně se vrátí zpět do okresu.
„Bohužel nejsou lidi, takže moc jiných možností nám nezbývá, ale před námi je ještě jaro, takže stát se může cokoliv,“ míní.
Vyorálek působí ve Velkém Ořechově už podruhé. Předtím chytal Kněžpole, Kunovice, Nedachlebice, Jarošov či Mistřice.
„Zlákal mě tam vynikající kamarád Lukáš Svízela a jeho brácha David, kteří u nás v Kněžpoli působili,“ připomíná.
Sám Vyorálek v mateřském klubu působil ještě na jaře, ale po neshodách se vrátil zpět do Velkého Ořechova, kam pravidelně dojíždí. V Uherském Hradišti jako skladník.
„Tady mi to vyhovuje víc. Je tu vynikající parta, nemám důvod nic měnit a někam se vracet,“ říká zkušený gólman.
Prodloužený poslední říjnový víkend si se spoluhráči náramně užil. Po zápase ve Vlčnově měli fotbalisté Velkého Ořechova tradiční ukončenou. Podzimní část zapili v Luhačovicích, bavili se v městském domu kultury Elektra.
Mejdan se protáhl až do soboty, kdy se pokračovalo na hřišti ve Velkém Ořechově. „Někteří kluci ale odpadli, zůstalo jen tvrdé jádro,“ přiznal s úsměvem a na závěr přes článek v Deníku zdraví Adélu z Valašských Klobouk.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...