„Je to příjemné zpestření na závěr sezony, která letos byla poklidná. Záchranu jsme měli zajištěnou velice brzy, takže konec jsme dohráli v pohodě a bez nervů. A stejné to bylo i dneska. My jsme rádi, že si můžeme zahrát proti fotbalistům, kteří něco dokázali a něco znamenají,“ uvedl jeden z trenérů Kněžpole Filip Hančík.

Dres Mercedes Teamu Petra Švancary navlékli bývalí hráči Zbrojovky Brno Josef Hron, Karel Jarůšek, Lambert Šmíd, Karel Kroupa mladší, Zdeněk Valnoha, Pavel Kobylka a Radim Vlasák.

Fanouškům v Kněžpoli se ukázaly také někdejší opory Synotu Veliče Šumulikoski, Petr Drobisz, Jiří Kowalík, Tomáš Vajda nebo Lubomír Blaha.

Oceněné legendy Sokola Kněžpole: Ladislav Lapčík, Josef Zajíček, Václav Remeš, Zdeněk Kovář, Vojtěch Kupec, Antonín Mazurek, Miroslav Kučera, Vratislav Žáček, Milan Vyorálek, Zdeněk Gajdošík, Josef Kaňa, Josef Živnůstek, Radek Běleš, František Smrtka, Ludvík Burda

Své umění s balonem lidem předvedli také komentátoři České televize David Kubásek s Ondřejem Tomkem.

Fotbalovou slavnost si nenechali ujít ani fotbalisté Slovácka Marek Havlík s Janem Kalabiškou nebo hráč konkurenčního Zlína Antonín Fantiš.

„Přípravy nám zabraly týden, nakonec se práce vyplatila, byť je škoda, že nepřišlo více lidí. Ale nezavděčíme se všem. Hlavní je, že ti co přišli, se pobavili,“ uvedl bývalý hráč a současný hlavní trenér Kněžpole Radim Palčík.

Domácí Sokol v prvním poločase žádným ostychem netrpěl a zaslouženě vedl 3:2. Fotbalisté Kněžpole ale po krátké přestávce polevili a nechali hrát i pozvané hosty.

Švancarův tým výsledek i díky proměněné penaltě populárního herce Václava Svobody z nekonečného sriálu Ulice otočil a nakonec v exhibičním duelu zvítězil 6:4.

Za domácí se dvěma brankami blýskli Mário Belák a Marek Omelka.

„Výsledek není podstatný. Soupeř měl v kádru starší hráče. Dali jsme si pozor, aby se nikomu nestalo,“ uvedl Palčík.

Poločasovou přestávku delu hraného dvakrát třicet minut zpestřilo ocenění bývalých hráčů, trenérů a funkcionářů Sokola.

Pocty se dostalo Ladislavu Lapčíkovi, Josefu Zajíčkovi, Václavu Remešovi, Zdeňku Kovářovi, Vojtěchu Kupcovi, Antonínu Mazurkovi, Miroslavu Kučerovi, Vratislavu Žáčkovi, Milanu Vyorálkovi, Zdeňku Gajdošíkovi, Josefu Kaňovi, Josefu Živnůstkovi, Radku Bělešovi, Františku Smrtkovi a Ludvíku Burdovi.

Součástí sobotních oslav bylo i přátelské utkání přípravek domácího Sokola a Huštěnovic, večer byla na hřišti zábava se skupinou Rocksoar.

Nejen při ní se vzpomínalo na slavné časy, kdy se v Kněžpoli hrála krajská soutěž. „Přišel jsem sem v pětatřiceti letech a my vyhráli I. A třídu,“ připomíná Palčík.

Tým se však postupně propadl až do základní třídy a začínalo se od začátku.

Nyní je Sokol v okresním přeboru Uherskohradišťska a výš se nežene. „Myslím, že nám tato soutěž sluší,“ cítí Palčík.

„Nechci říkat, že je pro nás strop, ale vzhledem k tomu, že nemáme dorost, jsme menší vesnice a stejně jako ostatní se potýkáme s problémy s hráči, tak si myslím, že je pro nás přebor ideální,“ je přesvědčený.

O postupu se v klubu vůbec nebaví, byť po horších sezonách se poslední ročník povedl a Sokol skončil nečekaně čtvrtý. „Předtím jsme hráli o padáka a od sestupu nás uchránil covid, letos se nám to ale povedlo,“ těší Palčíka.

Záchrana zůstává cílem kněžpolských fotbalistů i pro další soutěžní ročníky. „Snažíme se tým hodně omladit. S přibývajícím věkem totiž přichází zranění, rodinné povinnosti. Chceme starší kluky ušetřit,“ vysvětluje Hančík.

Problém je, že Kněžpole nemá vlastní dorost, takže hráče musí shánět po vedlejších obcích i jinde v okolí.

„Máme mezeru osmi let. Čekáme, než mám kluci dorostou,“ přiznává Palčík.

„Taky chceme zvelebovat areál a přilákat k fotbalu další děti, aby to po nás měl kdo převzít,“ přidává.

Klub disponuje třemi kategoriemi přípravek, letos obnovil žákovský tým.

„To by mohla být budoucnost kněžpolského fotbalu,“ věří Hančík.

„Víme, že práce s mládeží je běh na dlouhou trať, ale pevně věříme, že se nám podaří vychovat další kluky, kteří třeba za devět let při výročí 100 let budou hrát při oslavách za muže,“ dodává Hančík.