S průměrem více než jedné branky na zápas je ale spokojený. „Z osobního hlediska to bylo dobré,“ míní Martiš, který se pravidelně hecuje s parťáky z mládí.
Mezi největší kamarády patří fotbalisté Uherského Brodu Flasar s Rolencem, Silnica ze Strání nebo David Sedláček, který působí v Rakousku. Do party patří i Straňák z Nivnice. „Když byla na jaře koronavirová pauza, začali jsme spolu trénovat. Hecovali jsme se, kdo kolik nastřílí gólů. Kluci ale většinou jenom brání, takže limity mají menší než já,“ směje se hlucký střelec.
V kontaktu s kamarády, které poznal při působení v mládeži ligového Slovácka, zůstává i nyní. „Jsme skoro stejně staří, potkávali jsme se na Sportovní škole v Uherském Hradišti. Všichni jsme prošli žákovskými a dorosteneckými kategoriemi, sešli jsme se v devatenáctce. A i když jsme se pak rozprchli, zůstáváme přátelé,“ líčí.
Dříve společně běhali na tartanovém oválu v Hluku nebo Uherském Brodu, nyní po uzavření sportovišť chodí nejčastěji do lesa. „Chodíme tak čtyřikrát týdně. Samotného mě to až tolik nebaví, takto se vždycky vzájemně motivujeme,“ říká.
Jelikož trenér Spartaku Vojtěšek svěřence vyloženě neúkoluje, fotbalisté plní především plány kouče Uherského Brodu Ondy, který dohlíží na individuální přípravu svých svěřenců Lorence a Flasara. „Běháme podle nich,“ usmívá se.
Spolehlivý útočník chce být i na jaře ve formě. Produktivní forvard nejvíce gólů zaznamenal v Rakousku, v tamní soutěži si připsal pětatřicet přesných zásahů. I letos má našlápnuto slušně. Martiš táhne Hluk zpátky do krajského přeboru. Vedoucí tým ale v cestě do vyšší třídy zastavila pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření.
Výkonnostní fotbal v Česku se stejně jako na jaře zastavil, hrát se bude zase až za pár měsíců. „Všechny nás to moc mrzelo. Chtěli jsme, aby se podzim normálně dohrál do konce,“ přiznává Martiš. „V Hluku se sešla dobrá parta. Vedeme první A třídu, při sobě držíme i mimo hřiště,“ přidává.
Zatímco před sezonou chtěl Spartak hrát do pátého místa, nyní už touží po nejvyšších příčkách. „Chceme postoupit do vyšší soutěže,“ přiznává.
Martiš věří, se že pandemie koronaviru zklidní, že se život na Moravě zase brzy vrátí do normálu a všechno se rozjede. Hlučané se těší, až se zase vrátí na trávníky a budou se rvát o mistrovské body.
Hlavními konkurenty v boji o postup jsou Bojkovice a Osvětimany, s ostatními týmy už se moc nepočítá. „Osobně jsem víc čekal od Nivnice i Kunovic,“ uvedl.
Ani Osvětimany jej nijak nepřesvědčily. „Myslel jsem si, že budou ještě lepší než minulý rok. Někteří kluci jim ale odešli, navíc zápasy kolidují se Slováckem, kde působí Šumulikoski, Jeleček a jiní, takže pokud jim chybí tři čtyři hráči, je to pro ně velké oslabení,“ ví dobře Martiš. Toho naopak příjemně překvapily druhé Bojkovic. „Hrají pěkný fotbal a co jsem slyšel mají zájem postoupit do krajského přeboru,“ dodal.
