„Domluvili jsme se na půl rok,“ hlásí dvaadvacetiletý gólman.
I když patří mezi luhačovické patrioty, věrné klubové srdcaře, po letech v mateřském oddíle potřeboval změnu, novou výzvu.
„Luhačovice mi chybí, ale chtěl jsem hlavně chytat,“ vysvětluje.
Piják se už jako dítě vydal po stopách táta, bývalého hráče a současného mládežnického trenéra. V lázeňském městě začal v přípravce, prošel kompletní mládeží, dostal se až do mužů.
V prvním týmu to měl ale složité. „Kryl jsem záda Švecovi. Dobře vím, že je to na krajský přebor nadstandardní brankář, tak jsem mu dělal servis a čekal na šanci. Spolupráce ale byla oboustranná. Hodně mi toho dal. S ním to byla skvělá škola,“ pochvaluje si.
I když je nyní v Šumicích, s luhačovickým týmem stále žije. „Jezdím s nimi na zápasy. Mám tam kamaráda z dětství, líbí se mi, jak je to tam nastavené,“ říká.
Také v Šumicích našel dobrou partu, jen tréninková morálka není taková jako v týmu účastníka krajského přeboru. „Je pravda, že jsem zvyklý na něco jiného. Možná ten přístup nás stál nějaké body. Mysleli jsme si, že dostaneme něco zadarmo, ale tak to není. Hrajeme o záchranu, takže musíme jezdit na krev,“ burcuje.
Šumice zatím na první výhru stále čekají. V šesti duelech získali jenom tři body a v tabulce jsou předposlední.
„Když jsem tam přicházel, věděl jsem, o co budeme hrát,“ uvedl Piják.
I když si v létě vybíral z několika nabídek, svého rozhodnutí rozhodně nelituje. „Přišlo mi to jako nejrozumnější varianta. Nemám to daleko, mohu pravidelně chytat a pomáhat týmu,“ říká.
Nejlepší zápas odchytal v neděli dopoledne v Kunovicích, kde hostům pomohl k cenné remíze 1:1. Piják si připsal několik výtečných zákroků.
V prvním poločase vychytal Basovníka, po změně stran zneškodnil šanci Kundrta, dorážku Gajdošíka i hlavičku kapitána Horáčka. Poradil si také s tvrdým pokusem Polácha.
„Něco mě trefilo, něco jsem tam chytil, od toho tam jsem. I když jsem měl i štěstí, věřil jsem si. Doufám, že na to navážu,“ přeje si jeden z hrdinů remízového duelu.
play_fill
Poctivě bránící hosté přišli o výhru až v 81. minutě, kdy si dal Žáček po centru Basovníka vlastní gól.
„Byla to smůla. Nebral bych to ani jako vlastní gól, protože to šlo stejně do brány,“ míní.
Ztráta těsného náskoku jej pořádně hryzala. „Mrzí mě to. Dlouho jsme žili. Čas jsem tlačil očima a věřil, že tady vyhrajeme. Kunovice ale byly lepší, kdybychom vyhráli, bylo by to nezasloužené. Remíza je asi spravedlivá,“ prohlásil.
Nyní čeká fotbalisty Šumic ještě těžší protivník. V neděli doma vyzvou béčko Kroměříže, které i po postupu do vyšší krajské třídy vítězí a naposledy zdemolovalo deseti brankami Nedašov.
„Budeme muset zase zalézt a bránit. Snad něco urveme,“ doufá Piják.
Jisté je, že si proti Hanáků zachytá.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
