„Po tak dlouhé době, co jsem nechytal, jsem si premiéru užil,“ přiznává.

Zdá se, že osmadvacetiletý gólman konečně překonal všechny zdravotní peripetie, tělo mu po vleklých potížích drží.

Rodák z Uherského Hradiště nechytal tři roky. V brance stál naposledy v roce 2021. Tehdy si při tréninku v Povltavské fotbalové akademii urval křížový vaz v koleni, musel na operaci.

„Jenže první plastika se nepovedla a já musel na další zákroky. Vyskytly se komplikace a já podstoupil další operace. Problémy se lékařům podařilo vyřešit až před dvěma roky,“ líčí.

I když měl dlouhou pauzu, se sportem končit nechtěl. A tak se ozval šéfovi Uherského Brodu Josefu Hamšíkovi, zda by mohl jít s třetiligovým týmem do zimní přípravy. „Což ale byla asi chyba začít po tak dlouhé době trénovat s třetiligovým týmem. Navíc na umělce a v mrazech. Hned na druhém tréninku jsem cítil, jak se mi koleno podvrtlo,“ popisuje.

Nakonec to nebylo nic vážného, tělo si nejspíš jenom zvykalo na zátěž. I tak ale Kohoutek nechtěl nic riskovat a návrat do ČSK odložil. „Domluvili jsme se s panem Hamšíkem a trenérem Ondrůškem, že se dám nejdříve zdravotně do pořádku, někde se rozchytám a pak se jim ozvu. Třeba to zkusíme ještě jednou,“ říká.

Fotbalisté Ostrožské Nové Vsi (zelenobílé dresy) ve 14. kole I. B třídy skupiny C zdolali Polešovice 2:0.
I. B třída sk C: Topolná ztratila s Vlčnovem, do čela se vrátil Ořechov

Mezitím se na angažmá domluvil v Ostrožské Nové Vsi, kam jej zlákal bývalý spoluhráč z Uherského Brodu Bronislav Šálek.

„Říkal mi, že jim vypadl brankář, zda bych to tam nechtěl zkusit. Šel jsem s nimi na trénink a nakonec se z toho upekl přestup,“ líčí s úsměvem.

„Tady mi to naprosto vyhovuje. V Ostrožské Nové Vsi mám manželku, budu tady stavět dům, navíc mám hřiště tři minuty od baráku,“ hlásí.

Premiéru si odbyl v prvním jarním zápase proti Polešovicím a hned udržel nulu.

„Moc práce jsem neměl. Spíš nějaké centry, pár střel. Nebyl to zápas, kdy bych si připsal tři nebo čtyři těžké zákroky,“ přiznává.

I když z minulosti byl zvyklý na vyšší soutěž, I. B třídu rozhodně nepodceňoval.

„Má mám zkušenosti ze Slovácka. Když jsem byl v béčku, občas jsem naskočil i za céčko, takže jsem věděl, do čeho jdu. Pro mě jako gólmana se moc nemění. V brance jsem od toho, abych něco chytil a je jedno, zda proti mně stojí profesionální fotbalista nebo amatér. Moje úloha je pořád stejná,“ připomíná.

Sobotní duel stejně jako jinde poznamenalo počasí. Před utkáním začalo pršet a během utkání navíc začalo i silně foukat, liják nebyl příjemný pro nikoho.

„I tak jsem si zápas užil,“ přiznává.

„V brance jsem stál po hodně dlouhé době, nasál jsem znovu fotbalovou atmosféru. Jsem rád, že jsem dostal ještě možnost si zachytat. Nebyl jsem si ještě úplně jistý, třeba při soubojích mám v hlavě, abych špatně nedošlápl a nezranil se. Naštěstí koleno vydrželo,“ oddechl si.

Fotbalisté Ostrožské Nové Vsi (zelenobílé dresy) ve 14. kole I. B třídy skupiny C zdolali Polešovice 2:0.
Ostrožská Nová Ves má novou jedničku, Polešovice srazila góly ze vzduchu

Osmadvacetiletý gólman má za sebou zajímavou minulost. Rodák z Uherského Hradiště prošel mládeží Slovácka, kde nastupoval i za rezervní tým.

Pak hostoval v Uherském Brodě, kvůli studiu na vysoké škole v Praze, kde si později našel i práci, ale zamířil do hlavního města, v kariéře pokračoval v Čechách.

Chytal divizi za Kolín i ČFL za Štěchovice, které se později přejmenovaly na Povltavskou fotbalovou akademii.

Nyní je zpátky na rodné Moravě a fotbalem se už pouze baví. Na dálku pracuje pro pražskou firmu, taky stále studuje.

„Když jsem byl ve Slovácku a nastupoval třeba s Lukášem Sadílkem, v hlavě jsem měl myšlenky, že bych se chtěl jednou fotbalem živit. V osmnácti letech ale přišlo první zranění a já zjistil, že sport není jediná cesta. Jsem rád, že jsem dokázal chytání skloubit se školou. Nyní mám fotbal už jenom jako zábavu, odreagování,“ uzavírá povídání Kohoutek.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...