Prošel ligovým Zlínem, zachytal si za mládežnickou reprezentaci, ale největšího úspěchu dosáhl až mezi amatéry. Sedmadvacetiletý brankář Michal Švec v létě odmítl nabídku třetiligového Uherského Brodu a díky setrvání v Luhačovicích mohl dál nosit hájit branku krajského výběru, se kterým zažil neuvěřitelnou podzimní jízdu, která vyvrcholila na kvalifikačním turnaji v Belfastu, kde parta ze Zlínska slavila postup na amatérské EURO.

„Pro mě osobně jde o největší úspěch kariéry, a to hlavně z toho důvodu, že v tomto systému není žádná možnost zaváhat a každý zápas musíte odehrát na sto procent, jinak končíte. Znamená to ovšem i mnoho vybrané dovolené v práci,“ říká v rozhovoru pro Deník korporátní právník ve společnosti CREAM.

Co pro vás znamená postup na amatérské EURO?
Dostat se mezi osm nejlepší amatérských výběru v Evropě a poměřit síly se soupeři z dalších států je pro mě a celý náš tým skvělým úspěchem a v podstatě maximem, čeho můžeme na naší úrovni dosáhnout.

Jak zpětně hodnotíte kvalifikační turnaj v severním Irsku? Jak jste si to v Belfastu užil?
Turnaj hodnotím velmi pozitivně. Celková organizace byla na velmi vysoké úrovni, a to jak od samotných organizátorů, tak především od našeho realizačního týmu. Ten pojal turnaj velmi profesionálně a každá příprava ať už na zápas či tréninkové jednotky, tak každodenní péče o celý tým byla na velmi vysoké úrovni, za což ji patří velký dík! Samotné zápasy měly formát profesionálních mezinárodních zápasů, kdy jsme měli přesný timeline, kdy se musíme dostavit na stadion, v kolik nám musí začít a skončit rozcvička, kdy musíme být nachystáni v tunelu před příchodem na hřiště, v kolik přesně musí začít zápas atakdále. Vše bylo na minutu nachystáno. Trochu mě zklamala nižší návštěvnost, než bych asi očekával. Nicméně na každý zápas, především na ten druhý proti Walesu, nás přijeli podpořit známí a kamarádi z Česka, za což jsme byli velmi vděční, protože vždy se nám hraje lépe s vědomím, že máte podporu v hledišti. Na ulici nás rovněž zastavovalo spoustu místních a vyptávali se, co a za koho hrajeme, takže jsme si aspoň na chvíli mohli připadat jako profesionálové.

Bylo to jiné než chytat krajský přebor?
Hra byla mnohem rychlejší a přesnější, než v zápasech krajského přeboru. Nebál bych se říct, že úroveň je podobná jako naše MSFL, kterou jsem nějaký čas taky chytal. Velký rozdíl je taky v tom, že zde není žádný prostor zaváhat či vypustit nějaký zápas. Každá chyba se trestá a může znamenat vyřazení a konec jednoho velkého snu.

Pohledem trenéra Lukáše Motala
„Michala znám ještě ze zlínské juniorky, kde jsme spolu hrávali. Za mě je to minimálně třetiligový brankář. MSFL klidně může chytat, ale i kvůli povolání si zvolili tuto cestu nižších soutěží. Mně se jako gólman líbí, na krajský přebor je to nadstandardní brankář. V hlavě jsem ho měl od začátku. Věděl jsem, že bude jedním ze dvou brankářů. Podává stabilně kvalitní výkony, nikdy nás nezklamal.“

Jaké byly ohlasy po postupu? Přišly i nějaké nabídky?
Po postupu chodily všem gratulace, volalo se rodinám a kamarádům, se spousty z mých známých jsme se bavili o tom, jak to probíhalo, jaká byla úroveň zápasů, jak jsme si to užili. Nabídky žádné nepřišly. V průběhu podzimní části sezony by ani nemělo moc smysl se o něčem bavit.

V létě jste měl namířeno do třetiligového Uherského Brodu, nakonec jste zůstal v Luhačovicích. Mrzelo vás to hodně?
V létě jsem měl velké dilema, zda ještě zkusit vyšší soutěž a tím pádem přijít o možnost pokračovat ve výběru, jelikož zde mohou hrát pouze fotbalisté hrající divizi a níž, nebo pokračovat v Luhačovicích. Tehdy jsme ještě neměli jistotu postupu do Irska, jelikož ještě nebyl odehraný finálový zápas proti Středočeskému kraji. Já se nakonec rozhodl, že si ještě chci zkusit zahrát vyšší úroveň a rozhodl se pro Uherský Brod. Zde to nakonec nevyšlo a zpětně toho vůbec nelituji. Co se mělo stát, stalo se. My vyhráli ve velmi vyrovnaném zápase po penaltách proti Středočeskému kraji, prožili krásný zážitek na turnaji v Irsku a pokračujeme na finálový turnaj.

Takže vyšší soutěž už jste definitivně odpískal?
Nad žádnou změnou momentálně vůbec nepřemýšlím a žádná nabídka ani nepřišla.  V Luhačovicích jsem spokojený, a jelikož tyto výběry mohou hrát pouze hráči od divize níž, nemá momentálně smysl nad velkou změnou uvažovat. Výběr je pro mě momentálně prioritou číslo jedna. Po finálovém turnaji bych možná o nabídce z vyšší soutěže uvažoval, ale jak říkám, není to aktuální.

Fotbalem se hlavně bavíte. Co vás živí?
Pracuji jako korporátní právník ve společnosti CREAM, jejíž činností je zejména investování do nemovitostí a správa nemovitostního portfolia společnosti po celé republice. Na tréninky většinou čas mám, jelikož mi navazují na práci.

Dotazník
1. Nejhezčí fotbalové zážitky? Postup na amatérské EURO, zápasy za mládežnické reprezentace
2. Oblíbený klub, hráč? Chelsea, Real Madrid, Zlín. Ter Stegen, Alisson Becker
3. Oblíbený trenér? Ota Novák, Jan Jelínek, táta
4. Fotbalový sen? Vyhrát amatérské EURO.
5. Kolik přátel máte na facebooku? 566.
6. Největší fotbalový kamarád? Jarda Kryšpín, Standa Dostál, Kuba Suchý, Milan Zmeškal a spousta dalších.
7. Nejhezčí místo na Zlínsku? Zlínská ZOO

Jak hodnotíte podzimní část? Nečekal jste, že budete s Luhačovicemi výš?
Vůbec se nám nepovedl začátek soutěže, kdy jsme po šesti kolech měli pouze tři body. Nakopla nás až vybojovaná remíza z poslední minuty v Brumově a následná přesvědčivá výhra doma proti Kvasicím 3:0. Od té doby jsme kromě zápasu ve Strání vše vyhráli a s konečným šestým místem můžeme být spokojení, a to zejména s ohledem na start sezony. Chtěli jsme být samozřejmě výš, ale máme dost nových hráčů, kteří se postupně zapracovali do týmu a teprve si to sedá. Hlavně se nám rozstřílela naše ukrajinská akvizice Pavlo Kulish, který ke konci sezony dával jeden gól za druhým. V jarní části chceme vyhrát maximum zápasů, ale Strání si podle mě první místo pohlídá. Jelikož aktuálně v naší soutěži dominuje a má velmi kvalitní tým, takže budeme bojovat alespoň o druhou příčku.

Prošel jste mládeží Zlína. Na co nejraději z působení na Vršavě vzpomínáte? Štve vás, že jste to nedotáhl ještě výš?
Nejhezčí vzpomínky mám na úplné začátky, kdy jsme ještě jako přípravky jezdily na různé halové turnaje po republice. Na turnaje tehdy jezdilo spousta našich rodičů, kteří pomocí různých bubnů, řehtaček a podobně, dělali skvělou atmosféru a vždy jsme měli skvělou podporu. Později jsem hrával například s Ondřejem Bačem, který momentálně hraje v izraelském Hapoel Jeruzalem. Poté, co jsem dokončil ve Zlíně gymnázium TGM, rozhodl jsem se, že ještě rok zkusím zabojovat ve fotbale a uvidím, jak to dopadne. V průběhu jsem si podal přihlášku na právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, a jelikož jsem byl přijat, rozhodl jsem se pokračovat ve studiu a fotbalu se věnovat jen na amatérské úrovni. 

Luhačovický brankář Michal Švec.Luhačovický brankář Michal Švec.Zdroj: Deník/Jan Zahnaš

Od koho jste se v mládí učil? Kdo vás formoval?
Určitě to byl můj táta, který je mým celoživotním "osobním trenérem”. V mládí se dokonce uvolnil a ve volném čase a při náročné práci nás dlouhou dobu jako trenér brankářů na Vršavě trénoval. Dodnes naše zápasy probíráme a dívá se záznamy zápasů Luhačovic. Celkově jsem vždy měl nejen od táty, ale i od mámy, bráchy, potažmo celé rodiny velkou podporu co se fotbalu týče. Dále velmi rád vzpomínám na trenéry brankářů Otu Nováka či Martina Korcha.

Sledujete mistrovství světa v Kataru? Co na něj zatím říkáte? Kdo je vaším favoritem, komu fandíte?
Když mám čas, snažím se sledovat každý zápas. Turnaj přinesl velmi mnoho překvapivých výsledků a nejeden tiket musel být roztrhán. Favorizuji asi Brazílii, nicméně přál bych si finále Portugalsko - Argentina. S pořádáním v Kataru osobně nesouhlasím, ale na turnaj se i tak budu dívat, jelikož mě zajímají hlavně předvedené výkony hráčů, kteří pořadatelskou zemi nemohou nijak ovlivnit.

Těšíte se na Vánoce? Jak a kde budete trávit svátky?
Na Vánoce se jako každý rok těším. Přál bych si hlavně, aby byly opět „bílé”. Svátky budeme trávit s přítelkyní v rodinném kruhu. Následně vyrazíme s přátely na lyžování do Rakouska. Silvestr ještě přesně naplánovaný nemáme, ale asi jej opět strávíme s přátely.