Hvězdný výběr kraje: Pořád přemýšlím, že se do Rakouska vrátím, přiznává Sopůšek

Na Moravě i kvůli předčasnému konci ve Slovácku hrával nejvýš divizi, zato ve futsale si zkusil nejvyšší soutěž a nyní hraje druhou ligu za Tango Hodonín.

V anketě Sportovec města Hluku za rok 2022 jste skončil druhý. Jak moc si ocenění považujete?
Pro mě je velká čest skončit mezi všemi hluckými sportovci takto vysoko. Je to obrovský úspěch a moc si toho vážím.

Vy jste přebíral ocenění i na galavečeru Grassroots fotbalu v Trutnově. Jak si podobné akce užíváte?
K tomu jsem přišel jak slepý k houslím. (úsměv) Když jsem se zeptal manažera výběru Petra Labancze, proč mám jet z hráčů zrovna já, vysvětlil mi, že organizátoři nejprve chtěli kapitána, ale jelikož Peťa Horňák by jim k tomu asi moc neřekl, tak si vybrali nejstaršího hráče a fotbalistu z nejnižší soutěže, což jsem byl já, takže jsem jel. Popravdě se mi ale do Trutnova moc nechtělo. Dokopala mě až manželka. Podle ní jsou podobní akce jednou za život, že bych si to měl užít. Moc jí za to děkuji, protože jsme si to oba opravdu fantasticky užili. Bylo to super.

Byl pro vás loňský rok opravdu tak mimořádný?
Určitě mi vyšel, byl pro mě úspěšný. Góly samozřejmě nepočítám, od toho jsou na hřišti útočníci, aby je dávali. Já mám jako středový hráč jiné úkoly. Přiznám se, že ani nevím, kolik jsem dal branek. (úsměv). Já ale doufám, že letošní rok bude ještě lepší! Že s kluky v Hluku budeme slavit postup do krajského přeboru a doufám, že trofej získáme i na mistrovství Evropy amatérů.

Dokážete od sebe oddělit úspěchy s krajským výběrem v Regions' Cupu a Spartaku Hluk, za který nyní hrajete?
Rozdělit to jde. Za mě si všichni v Hluku postup zaslouží, protože do toho dáváme maximum. Ať už jde o vedení klubu, trenéry nebo i hráče. Máme jasný cíl, za kterým si všichni jdeme. V Regions' Cupu je to dřina. Mužstvo je poskládané z fotbalistů z celého kraje. Nehraje jenom za sebe či tým, ale i za celé Zlínsko. S kluky jsme si parádně sedli, až doteď nám to šlape. Držíme pospolu a hlavně díky tomu jsme to dotáhli tak daleko.

Jak jste vlastně Regions' Cup na začátku vnímal?
Vůbec jsem nevěděl, o co jde. Akorát trenér v Hluku Aleš Zlínský, který pomáhal se skládáním krajského výběru, kde byl i vedoucím mužstva, mi oznámil, že se mám dostavit do Hulína na modelový zápas. Tak jsem tam přijel, s kluky jsme to odehráli. Nejdříve jsem si říkal, co tam budu mezi nabušenými kluky z divize dělat, když jsem je ale viděl při rozcvičce s balonem, trochu jsem se uklidnil. (úsměv) Zjistil jsem, že na tom nejsem nejhůř. Když jsem se dozvěděl, kam naše cesta může vést, v hlavě jsem měl jenom postup do Dublinu. To byl náš nejbližší možný cíl, kterého jsme mohli dosáhnout. Jsem rád, že se nám to povedlo.

close info Zdroj: Deník/Libor Kopl zoom_in Fotbalisté Hluku (fosforové dresy) v sobotním domácím hodovém zápase zdolali sousední Kunovice 2:0.

Docenilo vaše okolí úspěchy s krajským výběrem?
Bohužel moc lidí to u nás nevnímá tak jako v zahraničí, ale tím, že jsme byli ocenění i v anketě Grassroots fotbalu a mediálně se to celkem probírá, už se to dostalo do podvědomí více přátelům i fanoušků.

Jakou úroveň měly zápasy? Byl to oproti I. A třídě velký fofr?
Divizi jsem naposledy hrál v devatenácti letech, takže úroveň je nyní trošku někde jinde, ale zápasy v Regions' Cup parametry čtvrté nebo třetí ligy určitě měly.

Hvězdný výběr kraje: Gólman Vrba dělá střechy, nezapomíná na finále poháru

Kraje

Proč vlastně hrajete jenom krajskou soutěž, když máte na vyšší třídu?
Z Rakouska jsem se vrátil kvůli rodině. Čekali jsme druhý přírůstek do rodiny a ženě nebývalo moc dobře, kvůli tomu jsem zpět. Hluk pro mě byla jasná volba. Nedokázal jsem si představit, že bych hrál někde jinde. Na divizi jsem vůbec nemyslel, žádné ambice nemám. Sice nějaké náznaky od některých klubů tam byly, ale nikam jinam už nepůjdu.

Jak dlouho jste byl v Rakousku?
Po konci ve Slovácku jsem se vrátil do Hluku a pak chvíli hrál divizi v Otrokovicích. To mi bylo jednadvacet let. Tenkrát jsem necítil žádnou možnost jít do třetí ligy, takže jsem se rozhodl jít do zahraniční a vybudovat si nějakou kariéru tam. Chtěl jsem se v Rakousku dostat co nejvýš, což se mi povedlo. Byl jsem tam deset let, než mě okolnosti a rodina donutili se vrátit. Prošel jsem tam osmi kluby, vystřídal spoustu týmů i soutěží. Pořád přemýšlím, že se do Rakouska zase jednou vrátím.

Takže nelitujete, že jste jako mladý hráč odešel za lepšími podmínkami do ciziny?
Rozhodně ne. V Rakousku jsem prožil opravdu fantastické roky. Není to jenom o penězích, ale i přístupu k fotbalu. Samozřejmě si občas řeknu, jak by to vypadalo, kdybych tady zůstal, ale když se ohlédnu zpět, musím být spokojený. Jsem rád za to, čím jsem si prošel a co jsem zažil. Nyní z nabitých zkušeností čerpám v Hluku, kde se snažím klukům pomoct do krajského přeboru.

Co vám v kariéře dala akademie Slovácka?
Přišel jsem tam v páté třídě a hrával za mladší a starší žáky. Bohužel mi nevyšel přechod do dorostu. Tehdejší trenér Dekař mě kvůli menšímu vzrůstu s dalšími kluky trošku podcenil a vyřadil z kádru. To mě přihrálo zpátky do Hluku, kde jsem strávil jak pod vedením trenéra Horáka, tak i mým tátou, krásná mládežnická léta. Taťka nás dovedl k triumfu v krajském přeboru dorostu. V sedmnácti letech jsem pak dostal od trenéra Soldána, který tehdy vedl áčko Hluku, čuchnout k mužskému fotbalu. Nejprve jsem hrával deset minut, ale postupně jsem dostával čím dál více prostoru, což mi hodně dalo.

Mrzí vás zpětně, že jste to ve Slovácku nedotáhl dál?
Jsou dvě strany. Tehdy mi pan Bednařík, který dělal Soldánovi asistenta, domluvil návrat do dorostu Slovácka, ale v tu chvíli jsem nějak necítil. I po letech mě mrzelo, že mě mě předtím vykopli, ale nelituji ničeho. Jsem rád, že jsem v sedmnácti dostal šancí hrát v mužích.

Jak jste se dostal k futsalu?
Mě to v hale vždycky bavilo. Je to něco jiného než klasický fotbal. S kluky jsme dříve hrávali uherskohradišťskou ligu, potom mě oslovili až když vznikla Bazooka. Šel jsem to s nimi zkusit. Podařilo se nám postoupit do ligy. V přípravě na nejvyšší soutěž jsem se udržel v kádru a já mohl hrát proti Brazilcům a dalším profíkům ze Sparty, Slavie, Teplic či Chrudimi. Dnes hraji druhou ligu za Hodonín a moc mě to baví.

Máte při vašem sportovním vytížení vůbec čas na práci?
Je pravda, že na rozdíl od některých kluků jsem si kvůli Regions' Cup nemusel vybírat dovolenou, protože jsem OSVČ. S tchánem děláme izolace, což mě momentálně živí. Když ale potřebuji volno, tak si ho vezmu. Někdo v rodině je naštvaný, že nejsem v práci, ale dokud zdraví dovolí, dávám přednost fotbalu a těmto sportovním aktivitám, abych toho v budoucnu nemusel litovat.

close info Zdroj: se svolením Aleše Zlínského zoom_in Fotbalový výběr Zlínského kraje vstoupil do kvalifikačního turnaje UEFA Regions' Cup v Severním Irsku zápasem proti Švédsku.