Celek z Uherského Hradiště se hlavně díky pohotové útočnici na poslední chvíli vyhnul ztrátě i zklamání, ve své letošní ligové premiéře přetlačil Lokomotivu 3:2 a užíval si vydařený vstup do sezony.

„Pocity jsou úžasné, protože jsme vyhrály a myslím, že zaslouženě. Soupeřky jsme tlačily a snažily se. Sice jsme si to zkomplikovaly, bylo to trošku dráma, ale holky makaly, padlo to tam,“ radovala se.

Polášková uklidila do sítě střelu Morávkové, vyražený balon zblízka trefila hlavou.

„Byla to tvrdá rána, takže jsem tam vletěla a i kdybych to tam měla dotlačit prdelí, tak jsme to dala,“ smála se šťastná střelkyně.

Při zápase jí ale do smíchu příliš nebylo. Brňanky šly hned po přestávce po dohraném brejku do vedení, pak se z dálky ještě trefila Malatová a chvíli před koncem to bylo 2:2.

„Samozřejmě to nebylo příjemné. Škoda hlavně té druhé branku. Ale my jsme soupeřky tlačily a ukázaly, že jsme tady doma a že vládneme Moravě,“ prohlásila.

Fotbalistky Slovácka (bílé dresy) vstoupily do nové ligové sezony domácí výhrou 3:2 nad Lokomotivou Brno Horní Heršpice.
Podívejte se: Rozhodla poslední minuta. Ženy Slovácka na úvod přetlačily Brno

Favorit se na výhru nadřel víc, než před utkáním asi čekal. Možná to bylo i tím, že kouč Vlachovský protočil hráčky, pošetřil některé opory.

„Sestava byla silná, trenér to měl dobře promyšlené. Soupeře jsme unavily, pak tam s holkami přišly čerstvé. Brno jsme tlačili a měli v závěru pak lehčí,“ říká.

Fotbalistky Slovácka vydřenou výhrou alespoň částečně zapomněly na zklamání z vyřazení v kvalifikačním turnaji Ligy mistryň, na dvě porážky, které utrpěly v norském Trondheimu. „Zklamání je o hodně menší, ale furt to mrzí. Není to tak dávno, co jsme všechno prohrály. Ale věřím, že si to v lize vynahradíme a budeme první,“ přeje si.

Zápasy s běloruským Minskem i islandským Breidablikem ale i přes nepříznivý výsledek Moravankám ukázaly, v čem se musí zlepšit a na čem mají v sezoně pracovat. „Je to skok, větší kvalita. Utkání jsou intenzivnější, soupeřky mají lepší techniku. Oba duely nás posunuly kondičně i herně. Víme, co hrát,“ říká Polášková.

Rodačka z Kozlovic přišla do Uherského Hradiště před šesti lety. Předtím byla chvíli v Baníku, po dvou měsících ji ale angažovalo Slovácko. „Jsem rád, že tady mohu s holkami být a rozvíjet se,“ uvedla.

Z Kozlovic dojíždí každý den, ale už řeší bydlení v pětadvacetitisícovém městě. „Doufám, že to do konce roku bude,“ přeje si. Kromě fotbalu vypomáhá také u táty ve firmě, střední školu už má zdárně za sebou.