Nafotila kalendář pro fotbalový svaz nebo také natáčela video upoutávku na ženský fotbal s takovými personami, jako je třeba trenér Pavel Vrba nebo bývalý vynikající fotbalista Karel Poborský. Před nedávnem hlásila ve francouzštině zápas Evropské konferenční ligy Slovácka proti Nice.

Nejčerstvější je její spolupráce s Českou televizí. Jako expertka spolukomentovala zápasy české reprezentace žen do devatenácti let na mistrovství Evropy. Zhruba hodinové povídání vzniklo na konci sezony, v jedné kavárně na nábřeží Moravy. Levá obránkyně Slovácka přišla sedm minut před domluvenou hodinou, srdečně se pozdravila s majitelkou, objednala si vodu a kávu bez mléka.

Znáte se s majitelkou? Pracovala jste tady?
Ano, znám paní majitelku, ale nepracoval jsem tu. Domlouvala jsem tady ceny do poločasové soutěže na Slovácku. Víc se s majitelkou bavíme, vymýšlíme různé spolupráce na sociálních sítích. Mám to tady ráda, je to i klidný koutek na práci.

Na podzim jste se stala fotbalovou expertkou České televize. Jak jste se k tomu dostala? Je to práce?
Není to na uživení, ale je to placená práce – dostáváme honorář. Volal mi David Kalous z České televize, byla jsem ráda, okamžitě jsem souhlasila. První komentář byl z Mistrovství Evropy žen U 19. Hrálo se na severní Moravě, ale bylo to zvláštní tím, že jsem jela do Prahy a komentovala jsem zápas ze studia České televize. Pak přišly další zápasy. Ze Zlína jsem komentovala reprezentaci přímo ze stadionu. Spolukomentátor byl právě David Kalous. Hezky mě uvítali, všechno si sedlo, bylo to super.

Radil vám David Kalous?
Zeptala jsem se na pár věcí. Jen mi řekl, jak to chodí, pak už to bylo živě, to už není moc času. Dostalo se mi hodně pozitivních ohlasů, od známých i neznámých lidí. Holkám v kabině se to také líbilo – toho si taky cením. Užila jsem si to – pro mě to byla super zkušenost.

Měla jste před vysíláním trému? Jak moc jste se připravovala?
Moc jsem se těšila, nervózní jsme nebyla, možná chviličku ze začátku. Na první zápas jsem se připravovala, zjistila jsem si nějaké informace, co bych tak asi mohla říct divákům zajímavého. Pak už to šlo téměř samo.

Pouštěla jste si zápasy zpětně?
Nepouštěla. Nebyl čas, ale kdybych chtěla zpětnou vazbu, tak uznám, že jsem si je mohla pouštět.

Měla jste ve vysílání horkou chvilku? Přišla na vás nějaké krize?
To ne. Tím, že jste tam ve dvou, tak je to v pohodě. Myslím si, že mám dobrou improvizaci, dokázala bych z toho vybruslit.

Byla i kritika?
Myslím, že ani nebyla, ale klidně mi to můžou napsat případní kritici i dodatečně.

Trenér fotbalistů Slovácka Martin Svědík na soustředění v chorvatském Umagu.
Fotbalisté Slovácka si užívají Dubaj, přípravu zahájí již před Silvestrem

Slovácko hrálo na podzim zápasy Evropské konferenční ligy. Mimo angličtiny jste hlásila ve francouzštině zápas proti Nice…
Jasně. Na angličtinu jsem ve Slovácku zvyklá. Francouzštinu jsem studovala na střední škole, to už je nějaký ten pátek zpátky. Řekla jsem si, že si klidně troufnu i na francouzštinu, ale musela jsem ji oprášit. Některé věci se v zápase opakují, pak máte proslov na úvod a na závěr – tam jsou jasně dané věci – takže to bylo v pohodě. Byla jsem ráda, že jsem si na to troufla, bylo to skvělé. Chválili mě i delegáti – byl to jiná zkušenost – super.

Už vám schází jenom komentovat jako expert světový šampionát. Troufla byste si?
Už i to bylo na spadnutí! Tomáš Pešír, který dřív pracoval u ženské reprezentace a teď je u mužů, mi prozradil, že jsem byla do studia jako host navržena. Měla jsem spolukomentovat zápas Anglie – Irán. Nakonec to z nějakého důvodu nedopadlo, ale doufám, že se blíží i tahle zkušenost – byla bych zato moc ráda.

Kdo je váš favorit šampionátu?
Nikdy jsem neviděla celý zápas, možná Portugalsko - Uruguay. Díky tomu, že jsou tak dlouhé nastavení, tak stíhám z těch zápasů aspoň něco. Myslím si, že daleko by mohla dojít Francie a Brazílie, ale všechny týmy nemám načtené. Fandím Portugalsku v čele s Ronaldem. Přijde mi, že mají dlouhodobě kvalitní tým, ale na výhru se hodně nadřou.

Neplánovala jste se šampionátu zúčastnit osobně?
Jednu chvíli jsem koketovala s myšlenkou, že bych na šampionát letěla, ale začátkem prosince odjíždím na dovolenou do Dubaje. Navíc mně to nevycházelo ani časově.

Vánoce tedy budete trávit v teple?
Ano. Vždycky máme tradiční Vánoce. Objíždím všechny trhy, nakupuji dárečky, mám je ráda. Ty letošní svátky budou netradiční. Dárečky nakoupím až v Dubaji. Odpočinu si od fotbalu, od práce – udělám si zasloužené volno. Letím sama, rodina přiletí za mnou. Na Silvestra už bychom měli být doma.

Cestujete opravdu sama?
V prosinci tam létá spousta lidí, určitě tam budou nějací známí. Byla jsem sama v Malajsii, bylo to skvělé – nedělá mi to problém.

Brankář Slovácka Filip Nguyen si na konci podzimní části vyzkoušel i hokej.
Z Dubaje rovnou do Vietnamu. Nguyen si před Vánocemi užije rodiny i tepla

Pracovala jste ve firmě, která prodává auta. Ještě to platí?
Bylo to v marketingovém oddělení, ale tam už jsem skončila. Práce bylo hodně, zasahovalo to také do víkendů bylo to časově náročné. I když jsem zvyklá mít program od rána do večera plný, tak tohle byl extrém. Dlouhodobě to nebylo uchopitelné, celý den v práci, jen taktak jsem stíhala tréninky. O víkendech jsem měla zápasy žen, do toho moderování ligových zápasů mužů, přes léto jsem moderovala ještě další akce, něco jsem musela i odřeknout.

Takže si sháníte novou práci?
Chtěla jsem to řešit až od nového roku, ale už v listopadu jsem navázala nový kontakt. Oslovil mě jeden fotbalový agent. Od ledna budu pracovat na marketingové pozici v jeho společnosti.

Můžete říct jeho jméno?
To není potřeba, můžu říct, že je to Brno a působení na Moravě. Zatím to vypadá moc dobře – bude to práce s lidmi ve fotbalovém prostředí.

To už dokonale poznáte celou českou fotbalovou špičku?
No, musím uznat, že mám hodně kontaktů. Kam přijedu na stadion, tam znám nějaké lidi, za to jsem vděčná, moderování mě přivedlo k mnoha zajímavým lidem. Mají mě spojenou se Slováckem.

Slovácko máte v srdci. Šla byste ještě jinam?
V rámci Česka už asi ne. Pár let zpátky byla nabídka ze Slavie, ale to jsem si vyhodnotila, že bude lépe zůstat Hradišti. Nebyl ten moment, že bych toho litovala.

Cizina vás tedy pořád láká?
To bylo dřív, měla jsem letět i do Anglie na testy. V pátek jsem držela v ruce letenku a v úterý jsem se zranila. Nevyšlo to – pak z toho sešlo. Pokud by aktuálně byla příležitost, tak bych šla. I takto, vyzkoušet si život v jiné zemi, ale zakotvit bych chtěla v Hradišti, kde bydlím už nějakých deset let. Hned jsem si město zamilovala. Za mě je to perfektní místo pro život. Předtím jsem každý den dojížděla vlakem z Přerova, tedy, abych byla přesná z Horní Moštěnice.

Z Přerova bude dojíždět i kouč Pavel Vrba, nový trenér Zlína. Znáte se?
Ano - známe se. Nejenom z natáčení upoutávky na ženský fotbal, ale i z vánočních trhů v Přerově, kde se pravidelně potkáváme.

Co říkáte na jeho zlínské angažmá?
Nevím. Čekala jsem, že si dá delší pauzu. Hodně se mluvilo o trenéru Radovi, co jsem měla ohlasy, tak kabina by ho asi brala. Na Vrbu nevím, jak se dívají. Největší slávu zažil v Plzni, která ho vyšvihla. Jsem na něho sama zvědavá, třeba mu pomůže i to, že bude blízko domova. Každopádně Zlín potřebuje vzpruhu – přála bych úspěch Zlínu i panu Vrbovi.

Pojďme k fotbalistkám. Ženy Slovácka končí v lize pravidelně za Spartou a Slavií. Jak snášíte pořád stejné umístění?
Nechci říct, že je to demotivující, ale chtělo by změnu. Herně jsme na to několikrát měly, ale pořad nejsme na takové úrovni, abychom Spartu se Slavií porážely. V poli je hra vyrovnaná, ale ve vápně mají gólové útočnice. My tu finální fázi dlouhodobě moc efektivní nemáme.

Také máte nějaké starty za reprezentaci. Je to pro vás ještě výzva?
Už tak dva roky se neobjevuji v nominaci. Přemýšlím nad tím, jestli už je to uzavřená kapitola. Jsou tam jiné hráčky, ale nikdy neříkej nikdy. Některé holky se tam objevují i v daleko pokročilejším věku. Na druhou stranu to není to, nad čím bych nějak lpěla nebo bych byla nešťastná, že nejsem v repre. Samozřejmě, každý chce reprezentovat, ale není to tak, že by mě to nějak negativně ovlivnilo, když tam momentálně nejsem.

Také se pomaličku zvyšuje zájem o ženský fotbal. Docela často hrajete na hlavním stadionu. Pozorujete to?
Pomáhá nám, když hrajeme v Hradišti na hlavním stadionu, to je jasné. V ženské lize jsme to započaly my, občas tam hraje Liberec, nikdo jiný na hlavním nehrává. Lidi by se měli ještě víc dostat na naše zápasy. Kdo jde poprvé je hodně mile překvapen a někteří říkají, že je to baví víc, jak mužský fotbal – to se vší pokorou a respektem. Jsou to jiné zápasy, lidi se v nich najdou.

Blíží se konec roku. Jaké máte přání do toho nového? Co vás čeká?
Koncem prosince se vrátím z dovolené, na Silvestra už budu v Česku. Přiletím z Dubaje a v rámci Hradiště se budu stěhovat. Příprava nám začíná 9. ledna – to se musím hlásit trenérovi. Čeká nás náročná příprava – ale tuhle fázi mám ráda. Liga začíná přelom únor–březen.