O víkendu si užil bouřlivé oslavy, s větší částí týmu ale kvůli pracovním povinnostem na Mallorku neodletěl. „Od tohoto školního roku jsem zástupcem ředitele a mám na starost vše kolem tělesné výchovy a sportu na škole,“ říká čtyřiatřicetiletý gólman.

Jak si užíváte triumf v nižší rakouské soutěži?
Je to skvělý pocit. Téměř celou sezonu jsme soutěž s náskokem vedli, ale tři kola před koncem se na nás po třech prohrách v řadě dotáhl tým Lassee a kvůli horšímu vzájemnému zápasu jsme byli v tu chvíli druzí. Naštěstí pro nás ale v předposledním kole remizovali a my jsme to už dohráli bez ztráty bodu. Před posledním utkáním v Prottesu na nás byl velký tlak, ale ustáli jsme to. Rakušané mají rádi pivo a slavit umí pořádně. (smích) Velká část týmu hned druhý den po posledním utkání odletěla slavit na Mallorcu. (úsměv)

Je to váš největší úspěch v kariéře?
Postoupili jsme ze šesté nejvyšší soutěže do páté, takže je to vlastně stejné jako v případě postupu s Osvětimany. Oba postupy proto řadím na stejnou úroveň.

Byl postup váš předsezonní cíl? Důvod, proč jste do Rakouska šel?
Cílem bylo umístění do pátého místa, takže máme splněno nad plán. Landesliga se v Neudorfu bude hrát poprvé v historii klubu, takže je to velká událost. Do Rakouska jsem odešel, protože jsem po pěti a půl letech v Osvětimanech cítil, že by mně prospěla změna prostředí, a když přišel Zdena Šturma s nabídkou jít do Neudorfu, tak jsem neváhal. Se mnou tam byli ještě Zdeněk Šturma a Adam Ševčík.

Záložník Ostrožské Lhoty Daniel Štergenich (v červeném dresu) v páteční dohrávce proti Strání B.
Nádherný gól v okrese. Fotbalista Ostrožské Lhoty se trefil z padesáti metrů

Jaká je úroveň nižších rakouských soutěží? Tady na Moravě šla kvalita dost dolů …
Změnu v úrovni nedokážu po jednom roce posoudit, ale musím říct, že šestá nejvyšší rakouská soutěž se dá přirovnat minimálně ke krajskému přeboru. Hraje se tady jiný fotbal než u nás – rychlý, agresivní, ale je tady i spousta technicky velmi dobrých hráčů a celkově má fotbal v Gebietslize vysokou úroveň.

V čem je největší rozdíl oproti Česku?
V Rakousku je specifické, že téměř každý stadion má umělé osvětlení, takže se často hraje v pátek večer. Jinak máme vedle hlavního hřiště tréninkovou plochu, kde jsme strávili velkou část zimní přípravy. Velký rozdíl je v návštěvnosti. Mám pocit, že tady tím fotbalem lidé mnohem více žijí. Na domácí zápasy chodilo v průměru 500 diváků, ale například na utkání proti Hohenau to bylo 1000 diváků. Největší návštěva na nás přišla při utkání v Lassee, což byl souboj druhého proti prvnímu, kde bylo nahlášeno 1200 platících diváků, ale odhadem jich bylo celkem 1400. To je na šestou nejvyšší soutěž opravdu hodně.

Zachytal jste si hodně?
Já jsem do klubu přišel na pozici dvojky, protože tady mají mladého perspektivního místního gólmana, kterého nechtěli odstavit. Na podzim jsem po jeho zranění odchytal tři zápasy. Na jaře jsem se ale dostal do branky už ve čtvrtém kole a dochytal soutěž do konce. Celkem mám za první tým odehraných třináct utkání, z toho sedm s čistým kontem. Na podzim jsem ještě nastoupil do pěti utkání druhého týmu, který svou soutěž taky vyhrál. Nakonec jsem toho odchytal mnohem víc, než jsem původně čekal. Co se týče mých výkonů, tak podle reakcí vedení, fanoušků i spoluhráčů to nebylo špatné.

Fotbalisté Mařatic (modré dresy) přehráli Sušice 8:3 a po utkání převzali pohár pro vítěze okresní soutěže skupiny A.
Mařatice převzaly pohár, k postupu gratuloval starosta i vicemistr Evropy

Zůstáváte v Rakousku, nebo se vracíte domů?
Rád bych zůstal. Bohužel to ale nebude v Neudorfu. Po zranění se vrací brankář, místo kterého mě brali. Jsem v kontaktu s několika rakouskými kluby a uvidím, co z toho nakonec vyjde. Nabídky mám i z Česka, ale prioritou je setrvání v Rakousku.

Pracujete jako učitel na Sportovní škole v Uherském Hradišti. Co všechno máte na starosti, jaké předměty učíte?
Od tohoto školního roku jsem zástupcem ředitele a mám na starost vše kolem tělesné výchovy a sportu na škole. Současně jsem ještě třídním učitele 7.A, kam chodí hráči Slovácka. Učím matematiku a tělesnou výchovu.

Co říkáte na další triumf vaší školy v McDonald's Cupu? Jak jste si užil Svátek fotbalu v Hradci Králové?
Na Svátku fotbalu jsem byl v pozici ředitele turnaje. Druhé vítězství z posledních tří ročníků je fantastický úspěch. Přiznám se, že tentokrát jsem to vůbec nečekal. Jakékoliv umístění v první šestce by bylo před turnajem považováno za úspěch. Kluci ukázali kvalitu, bojovnost, týmového ducha i psychickou odolnost. Skvěle reprezentovali školu, klub i naše město a za to jim patří velké poděkování.