„Jde pouze o dočasné řešení. Vzali jsme to pouze na přechodnou dobu,“ tvrdí šestačtyřicetiletý Vacula. „Martin Liška nám sdělil, že nyní potřebuje pauzu, třeba se k mužstvu v létě znovu připojí,“ věří.
Také bývalého hráče Brna, Synotu, Prostějova, Brumova či Slavičína rozhodnutí oblíbeného kouče překvapilo. „Po posledním podzimním zápase za mnou přišel s tím, že končí. Nečekal jsem to,“ říká.
V Bojkovicích tak okamžitě začali se sháněním Liškova nástupce. Díky svým kontaktům z minulosti dostal obvolávání trenérů na starosti právě Vacula. U žádného kamaráda ani bývalého spoluhráče ale neuspěl. „Do I. A třídy je těžké někoho sehnat,“ zjistil.
„V soutěži působí buď mladí začínající trenéři nebo starší chlapi se zkušenostmi z vyšších tříd, co už mají něco za sebou a chtějí si ještě něco přivydělat,“ pokračuje.
V Bojkovicích ale dlouhodobě sázejí na vlastní hráče i trenéry, proto potřebovali někoho, kdo zná prostředí, mentalitu i tamní fotbalisty.
Vedení klubu nakonec přišlo s pragmatickým řešením. Volba padla na Vaculu a gólmana Urbánka. Společně trénují i žáky, nyní budou mít hlavní zodpovědnost i za výsledky prvního mužstva.
„Filip bude hlavní, protože já mám syna ve Slovácku a chci vidět co nejvíce jeho zápasů. Potřebuji mít trochu volné ruce. Navíc už jsem v minulosti nějaké nabídky na trénování odmítl,“ vysvětluje Vacula.
S chystáním tréninků a skládání sestavy ale šestačtyřicetiletý mazák mít problém nebude. V kariéře totiž zažil víc než většina hráčů Bojkovic dohromady.
I když třeba Vojtěch Dolina s bratrem Vítem toho mají za sebou taky hodně, takže kamarádům rádi vypomohou.
Hlavní je ale, aby všichni byli zdraví a společně fungovali na hřišti. Slováckou Viktorii totiž na podzim sužovala marodka. Varga si zlomil klíční kost, Kundrata má po operaci utrženého kolenního vazu, podobné problémy trápily i Víta Dolinu a Vojtěch Dolina byl zase v říjnu a v listopadu na služební cestě ve Francii.
Kvůli absencím Bojkovice ztratily několik bodů, kontakt s nejlepšími. Vacula a spol. jsou po podzimu pátí, na vedoucí Těšnovice mají jedenáctibodové manko, ale zápas s třetím Hlukem k dobru.
„Před sezonou jsme měli vyšší ambice. Chtěli jsme hrát o postup,“ přiznává Vacula. „I když vedení klubu nevalí do mužstva žádné velké peníze a hrají zde jenom místní kluci, na papíře jsme byli hodně silní,“ míní. „Bohužel nám na půl roku vypadl Varga a postupně i další kluci, takže jsme podzim dohrávali s polovinou dorostenců. Na to všechno jsme získali dost bodů a musíme být spokojení. Na druhé straně jsme chtěli bojovat o špici. Z tohoto pohledu jsme čekali víc,“ přidává.
V silné konkurenci Těšnovic, Zborovic či Hluku to ale zatím stačilo jenom na pátou příčku. Před Bojkovice se po famózním podzimu dostaly ještě Buchlovice.
„V soutěži jsou kvalitní i slabší týmy, my ale dlouhodobě chceme jít výš,“ přiznává Vacula. „První A třídu hrajeme snad jedenáctým rokem, se všemi soupeři se známe, pořád si něco vracíme. Někdy mi to přijde zbytečně vyhecované,“ říká.
„Přitom na Osvětimanech či Kvasicích je vidět, že se nemáme čeho bát. Oba týmy po postupu do přeboru hrají nahoře. Jsem přesvědčený, že i my bychom s našim kádrem byli do šestého místa, protože v přípravě soupeře z vyšší třídy pravidelně porážíme,“ připomíná.
Vacula i v šestačtyřiceti letech patří nejen mezi lídry Bojkovic, ale i největší osobnosti I. A třídy. Mezi střelci je s devíti góly pátý, také ve hře je nesmírně platný.
„V Bojkovicích už jsem snad jedenáctým rokem a fotbal mě pořád baví,“ přitakává.
„Dříve jsem ho hrál kvůli synovi, aby mě viděl na trávníku. Postupem se to nějak nabalovalo a teď už chodí na tréninky s námi a já pořád hraji. Ale dokud budu zdravý, mám týmu co dát a nikomu nepřekážím, končit nemíním,“ vzkazuje divákům i soupeřům.
Fotbalisté Bojkovic se scházejí i po konci podzimní části. Jednou týdně mají dobrovolný trénink, zahrají si proti sobě. Ostrou zimní přípravu zahájí až na přelomu ledna či února. „Nemá cenu začínat dříve, abychom na startu jara byli otrávení,“ dodává.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...