„Jsem rád, že se mi střelecky tak daří, ale nijak zvlášť to nepřeceňuji. Teď mi to tam padá, ale brzy to zase může být jinak,“ ví dobře bojkovický odchovanec, který nastupuje v jednom týmu s bratrem Martinem.
Filip Kalík sice patří věkem stále ještě mezi dorostence, pravidelně ale nastupuje mezi muži.
Nový trenér Kolář vytáhlého zadáka staví do středu obrany a šikovný mladík důvěru splácí velmi dobrými výkony. I o víkendu proti Starému Městu obstál, byť proti němu byli urostlí útočníci Brázdil s Petkem.
Bojkovice si s vysokými forvardy věděly rady, větší problémy měli s hostujícími křídelníky. „Z těchto prostor dal soupeř i branky,“ říká Kalík.
Slovácká Viktoria dobře rozehraný duel nedotáhla k výhře, před vlastním publikem jen remizovala 2:2. V závěru se hnaly za výhrou oba týmy, nakonec došlo na dělbu bodů.
„Utkání bylo náročné. V závěru jsme mohli vstřelit gól a vyhrát, ale neproměnili jsme nějaké šance. Soupeř ale taky hrozil, takže remíza je asi zasloužená,“ míní.

Domácím patřila první půle, kterou vyhráli 2:0, po změně stran ale vypadli z role a spíše se bránili. „Druhý poločas se nám moc nepovedl,“ přiznává Kalík. „Nebyli jsme moc na balonu, soupeř nás přehrával. Nebezpečný byl hlavně po stranách,“ přidává.
Bojkovice si tak oslavy významného klubového jubilea trošku pokazily, výročí devadesáti let si ale jinak užily. „Chtěli jsme vyhrát, což se bohužel nepovedlo, ale jinak den jsme si všichni skvěle užili. Organizace byla perfektní,“ ocenil.
Slovácká Viktoria se po remíze posunula na čtvrté místo tabulky. V šesti zápasech ještě neprohrála, dvanáct bodů je na tým složený pouze z vlastních odchovanců slušný počin.
„Sezonu zatím hodnotím kladně. S těžkými soupeři jsme buď vyhráli nebo remizovali. Snad takto budeme pokračovat dál,“ přeje si nejen Kalík.
Načítám výsledky …
Načítám tabulku …