Osmadvacetiletý bojovník zaskočil hostujícího brankáře Tomečku neskutečným projektilem z pětačtyřiceti metrů, v 9. minutě náramně zvýšil na 2:0 a velkou měrou se podílel na vyrovnání rekordní třetiligové výhry ČSK ze sezóny 1992/1993 proti Karviné.

„Byla to nádherná rána,“ ocenil svěřence domácí kouč Miroslav Ondrůšek.

K Mančíkovi se míč dostal po chybné rozehrávce soupeře. „Viděl jsem, že je gólman trošku venku, tak jsem to zkusil,“ líčí šťastný střelec.

I když rodák ze Slavkova nepatří mezi vyhlášené kanonýry ani techniky, rána s Hranicemi mu sedla dokonale. „Na tréninku občas něco zkoušíme a někdy si vystřelíme takto z dálky, v zápase to ale nikdy nedopadlo dobře, ať teď,“ přiznává s úsměvem.

Mančíka kromě nádherné branky těšila především vysoká výhra, tři body. „Vítězství bylo zcela zasloužené. Soupeř neměl skoro nic,“ říká.

Broďané měli raketový nástup, po čtvrt hodině hry vedli už 3:0 a vzápětí zaskočeného protivníka dorazili čtvrtou brankou.

„Pomohly nám strašně rychlé góly,“ ví dobře. „Na Hranice jsme byly velmi dobře nachystaní. Věděli jsme, že k nám přijede soubojové mužstvo. U nás hrálo docela nahoře. Snažili jsme se jim znepříjemnit rozehrávku, i díky tomu hosté dost chybovali,“ myslí si.

Hranice první půli absolutně nezvládly. Po tvrdých direktech byly frustrované, což mimochodem odnesl Mančík, kterého v přerušené hře nesmyslně srazil hostující Grygar a byl vyloučen.

„Já jsem ho předtím fauloval a šel se mu omluvit. Začal mi sprostě nadávat, tak jsem se dostali trošku do kontaktu a dal mi čelo. V tu chvíli nebylo co řešit, byla to jasná červená,“ souhlasil s verdiktem sudího Proskeho.

Útočník Uherského Brodu Matěj Votava se proti Hranicím blýskl hattrickem.
Za dvacet minut hotovo. Broďané smetli Hranice šesti góly, šturmují za záchranou

Proti oslabenému soupeři už to měl slovácký celek podstatně jednodušší. „O přestávce v kabině jsme si říkali, až nepolevíme. Pamatuji si i na zápasy, který jsme ztratili vedení 3:0 a brali třeba jenom bod. Naštěstí jsme dál pokračovali v aktivní hře a brzy přidali pátou branku,“ liboval si nejen Mančík.

Broďané si díky dvěma výhrám bez inkasované branky zvedli náladu i sebevědomí, zvýšili své šance na záchranu třetí ligy.

„Je to příjemné, ale ještě není nic hotovo,“ ví dobře „Mancini“. Vzhledem k současné situaci ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE mohou z MSFL sestupovat až čtyři týmy, což je nejen pro Ondrůškův tým komplikace.

„Musíme zabrat a dál pokračovat v těchto výkonech. Před sebou máme anglický týden, který chceme zvládnout. Jedeme do Hodonína a Blanska, kde se pokusíme uspět a bodovat. Pokut to vyjde, uděláme velký krok k záchraně,“ míní.

Fotbalisté Hluku (modré dresy) v 19. kole krajského přeboru remizovali doma s Boršicemi 2:2.
Hluk se protrápil k remíze s Boršicemi. První místo? Kvasice jsou jinde, ví kouč

Osmadvacetiletý univerzál si i přes složitou situaci současné období užívá. Za sebou má totiž nepříjemnou pauzu. Ještě na podzim si při utkání ve Frýdku-Místku poranil vazy v koleni, v zápase s Hodonínem byl zase vyloučen a první čtyři jarní kola stál kvůli trestu.

„Po zdravotní stránce se cítím dobře, i když jsem s Hranicemi musel kvůli nakopnutému lýtku střídat. Celkově je to ale dobré. Kvalitně trénujeme, v týmu je dobrá nálada, z mužstva cítím soudržnost, odhodlání,“ říká.

Mančíkovi prospěl přesun z pozice levého křídla či obránce na hrot útoku, kde se dobře doplňuje s Votavou.

„Už jsem tam občas hrával za trenéra Ondy. Teď mě tam dal kouč Ondrůšek v Hlučíně a docela mi to tam sedlo. Vpředu se cítím dobře. Mým úkolem je vyhrávat souboje a dávat góly. Mám i defenzivní povinnosti, musím vypomáhat střeďákům,“ ví dobře falešná desítka.

Tu mimochodem nosí i na dresu.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...