„Cítím se dobře. Jsem rád, že se mi daří a že pomáhám týmu,“ říká třiadvacetiletý mladý bek po jednoznačném triumfu.

Vysokou výhru ale nijak nepřeceňuje. „Výsledek je jasný, ale po obdrženém gólu to nevypadalo moc dobře. Naštěstí jsme skóre do poločasu otočili a pak přidali další branky. Závěr už byl klidný,“ uvedl.

I když si Merdovič na podzim drží stabilní formu a podává vyrovnané výkony, v silné konkurenci Kalabišky, Doskiho či Šimka to má složité. V dlouhé zimní přípravě ale šanci v ligovém mužstvu jistě dostane.

Merdovič přišel do Slovácka loni v létě z týmu Rudar Plevlja. „Sledovali jsme ho delší dobu. Je to zajímavý defenzivní hráč na levou stranu, který má i reprezentační zkušenosti v mládežnických kategoriích. Věříme, že se úspěšně aklimatizuje a do budoucna pro nás bude přínosem,“ uvedl tehdy na klubovém webu sportovní ředitel Slovácka Veliče Šumulikoski.

Ten ostatně sledoval nedělní dopolední duel přímo na Bělince, takže o výkonu Merdoviče může poreferovat i trenérům Svědíkovi a Muchovi.

Bývalý mládežnický reprezentant Černé Hory se prosadil dvakrát v rozmezí tří minut. Nejprve zužitkoval přesný centr Bartoše z pravé strany, vzápětí se trefil po rohovém kopu Aldina.

Oba góly zaznamenal hlavou. „Mám výborný výskok, umím si najít prostor,“ říká.

Fotbalisté Slovácka B (modré dresy) v 10. kole MSFL deklasovali Velké Meziříčí 6:1.
Podívejte se: Juniorka Slovácka deklasovala Velké Meziříčí, zase hrál i Břečka

Že si nevymýšlí, poznali i hosté z Velkého Meziříčí. Urostlého beka nepokryli, za což byli potrestáni. „Góly mě potěšily, ale hlavní je, že jsme vyhráli,“ říká skromně Merdovič, který se po návratu z Vyškova rozehrál a v třetiligovém týmu patří k oporám.

Jarní hostování mu ale příliš nevyšlo. „Byl jsem zraněný. Kvůli stehennímu svalu jsem marodil dva nebo tři měsíce,“ připomíná vytáhlý 190 centimetrů vysoký hráč.

Angažmá ve Vyškově tak odpískal předčasně. Odjel domů do Černé Hory, kde se kurýroval, dával zdravotně dokupy. Před letošní sezonou se vrátil zpátky, letní přípravu absolvoval s ligovým týmem.

Pevné místo v kádru ale zatím nezískal, takže nyní trénuje s juniorkou a trpělivě čeká na šanci. „Nyní se cítím dobře. S kluky se nám daří, hrajeme dobrý fotbal,“ míní.

Jednou by se ale rád posunul, zahrál si nejvyšší českou soutěž. „Doufám, že se prosadím,“ věří.

Na Moravě už je skoro rok a půl. Za tu dobu už si zvykl na město i jiný styl života a fotbalu. „Cítím se tady dobře. Lidé jsou přátelští, ochotní. I když stále nemluvím moc dobře česky, snažím se zapadnout, ale život v cizí zemi je složitější než když jste doma,“ líčí.

Rodák z desetitisícového města Budva, jenž leží přímo na pobřeží Jaderského moře, se domů dostane jen dvakrát za rok. Vždy v zimě po skončení podzimní části a v krátké letní přestávce. Rodina a kamarádi ale výkony a výsledky Merdoviče bedlivě sledují přes internet, fandí mu na dálku. „Jsme v neustálém kontaktu, mají o všem přehled,“ dodává s úsměvem.


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...