Talentovaný boskovický rodák parádně zvládl přechod z dorosteneckého fotbalu do mužů, pod známými trenéry Drobiszem a Přibylem se dál zlepšuje a jde ve stopách svých mnohem známějších předchůdců Milana Heči a Matouše Trmala.

„Samozřejmě by to byl splněný sen, kdyby se mi taky něco podobného povedlo. Momentálně se snažím na sobě pracovat a zlepšovat ve všech ohledech, abych se posunul co nejdále,“ říká v rozhovoru pro Deník skromný obdivovatel Manuela Neuera, Jordana Pickforda nebo Edersona Moraese.

Borek je momentálně v hierarchii ligového klubu z Uherského Hradiště gólmanem číslo tři, za béčko v MSFL v osmi podzimních duelech hned pětkrát udržel čisté konto.

Podobnou bilancí se moc brankářů chlubit nemůže. Byl to váš nepovedenější půlrok v kariéře?

Já si myslím, že se o tomto půlroce dá mluvit jako o mém nejvydařenějším. Zároveň jsem se na začátku sezony posunul do mužského fotbalu, což považuji za obrovský pokrok v mé kariéře. Za čistá konta jsem samozřejmě rád, i když musím říct, že to není jenom moje zásluha. Může za to celý tým, který předvádí skvělé výkony, což potvrdil i v utkáních, ve kterých jsem vůbec nenastoupil.

Věkem patříte mezi dorostence. Jsou pro vás zápasy v MSFL jiné než v dorostenecké lize?

Podle mě se dorostenecké zápasy s těmi v MSFL nedají srovnávat. Ve třetí lize nastupuje velké množství zkušených a také mladých talentovaných hráčů, kteří už jsou vyspělejší než já. Z pozice brankáře je to jiné než pro hráče v poli. Úroveň zápasů je mnohem vyšší.

Mrzelo vás hodně, že třetí liga byla stejně jako ostatní nižší soutěže předčasně ukončena?

Samozřejmě mě to mrzí. Je to pro nás velká škoda, jelikož se nám velmi dařilo, což ukazovalo i naše postavení v tabulce.

Přejděme k vám. Cesta do Slovácka vedla z Boskovic přes Vyškov. Kdo vám v kariéře nejvíce pomohl?

Určitě to byl můj otec, který mě taky k fotbalu přivedl. Začínal jsem jako útočník, ale později jsem se přesunul do brány a už jsem v ní zůstal. Za dobu, co fotbal hraji, jsem měl spoustu trenérů a od každého jsem si dokázal vzít něco, co mě posunovalo dál. Nevypichoval bych jednoho, ale řekl bych, že na své fotbalové cestě jsem byl obecně obklopován dobrými lidmi a trenéry. Na začátky v Boskovicích vzpomínám velmi rád. Pořád udržuji s kluky kontakt a mám s nimi velmi dobré vztahy.

Slováckem prošla řada výborných gólmanů. Naposledy to byli Heča s Trmalem, který si svými výkony vysloužili angažmá ve větších klubech. Je to pro vás velká motivace?

Samozřejmě by to byl splněný sen, kdyby se mi něco takového povedlo. Momentálně se snažím na sobě pracovat a zlepšovat ve všech ohledech, abych se posunul co nejdále. Tudíž nemám jeden specifický cíl.

Ve Slovácku na pozicích trenérů působí dva bývalý ligoví gólmani Petr Drobisz a Luboš Přibyl. Jaká jsou tréninky pod jejich vedením?

Pod trenérem Drobiszem jsem trénoval v dorostu a nyní se připravuji pod trenérem Přibylem. Oba to jsou zkušení brankáři, což je pro mě výborné. Snažím se vnímat všechny jejich rady. Plnit to, co mi říkají, abych se dostal, co nejdále. Jelikož jsou to bývalí ligoví brankáři, tak věřím, že všechny jejich rady opravdu mají smysl a dokážou mi v mém rozvoji pomoct. Samozřejmě je pořád na čem pracovat, takže se zaměřujeme na věci, které mi dělají problém. V dnešní době je ve fotbale u brankářů hrozně důležitá hra nohou, takže na tom taky hodně pracujeme.

Nyní jste ve Slovácku gólmanem číslo tři. Láká vás posunout se ještě výš? Jaké to je být v kabině s Kadlecem, Petrželou a dalšími zkušenými borci?

V létě se mi povedlo dostat se do kádru, což pro mě byl obrovský posun, za který jsem velmi rád. Už na jaře jsem se párkrát účastnil tréninků prvního týmu, takže když jsem v létě přišel do kabiny, už jsem kluky znal. Celá kabina je plná dobrých borců a pro mě je čest, že s nimi mohu v kabině být a učit se od nich. Je to skvělý pocit.

Jak vnímáte současnou situaci ohledně pandemii? Udržujete si od kamarádů z mimofotbalového prostředí větší odstup nebo se s nimi normálně scházíte?

Současná situace je dost komplikovaná. Naštěstí nám alespoň povolili trénovat a hrát, což je podle mě velké pozitivum. Jelikož jsem skoro každý den na tréninku nebo mám on-line školu, tak na scházení s kamarády nemám moc času. A když už chvilku mám, tak ji radši trávím s rodinou.

Nechybí vám jako mladému člověku víc zábavy a volnosti? Máte v klubu nastavená přísná pravidla?

To že jsou zavřené kluby, bary a podobně mi vůbec nevadí. Nikdy jsem na tento druh zábavy nebyl a volné víkendové večery radši trávím doma hraním počítačových her s kamarády. Pravidla žádné nemáme, každý je zodpovědný sám za sebe. Ale myslím si, že každý dělá maximum pro to, aby se zbytečně nenakazil.

Už víte, jak prožijete Vánoce? Stihnete vůbec nakoupit dárky, když se liga hraje až do 23. prosince a obchody jsou navíc nyní zavřené?

Vánoce budu trávit určitě doma s rodinou. V dnešní době, i přestože není zrovna teď jednoduchá, je naštěstí velké množství možností, jak dárky obstarat. Takže to myslím nebude problém. (úsměv)