Na LFŠ přijel poprvé, pobyt na Slovácku si užívá. „Je tu spousta mladých lidí, kteří se zajímají o film a kteří se ptají. Setkání s takovými lidmi je vždy velmi příjemné," řekl dnes Starski ČTK.

Allan Starski se narodil v rodině scenáristy Ludwika Starského. Ačkoli byl odmala v kontaktu s filmovým prostředím, snil o práci ilustrátora. Místo filmové školy také vystudoval výtvarné umění. Nakonec se ale přesto k filmařině dostal. „Byla to jen taková rebelie mladého věku. Vyrostl jsem ve filmařské rodině a asi to nemohlo být jinak," vzpomínal Starski. Školou na pozdější práci s významnými režiséry pro něj byly filmy natáčené s Andrzejem Wajdou.

Přelomovým byl jejich společný film Danton (1982), který vznikal ve francouzsko-polské koprodukci a pomyslně odstartoval Starského zahraniční kariéru. „Spousta scén se natáčela ve skutečných místech, například vězení, kde revolucionáři drží aristokraty. Scény revolučního soudu ale byly točené v ateliérech, kde jsme interiér vybudovali. Museli jsme sladit ta dvě prostředí, reálné se skutečným kamenem s polystyrenem, který kámen představoval, tak aby to divák nepoznal. Byla to pro mě velká výzva," řekl Starski.

Později spolupracoval s dalšími velikány polského filmu, Krzysztofem Kiéslowským či Agnieszkou Hollandovou. Vrcholem pro Starského však jsou dva v úvodu zmíněné snímky, Schindlerův seznam (1993) a Pianista (2002). Dekorace a kulisy pro první jmenovaný film Starski vytvářel v Krakově a jezdil je za Spielbergem, který tehdy natáčel Jurský park, konzultovat do Ameriky.

„Film byl precizně zpracovaný. Pro mě to bylo velké dobrodružství i stresující práce. Měli jsme více než sto objektů, kde se točilo, bylo to náročné. Mám ale na natáčení dobré vzpomínky. Hodně jsem se naučil a poznal, jaká je spolupráce s tak velkým režisérem, jako je Spielberg," uvedl Starski, který si za scénografii Schindlerova seznamu vysloužil Oscara.

Stejně důležitý je pro něj prý i Pianista, za kterého Starski obdržel francouzskou filmovou cenu César. „Musíte přesvědčit diváka, že se film odehrává v autentickém prostředí. Například při Pianistovi jsme ve Varšavě postavili dekorace mezi skutečné domy a když se bourala scéna, samotní lidé ze štábu nepoznali, že to jsou dekorace a nechali je stát tak, jak byly," poznamenal s úsměvem Starski.

Nyní dokončuje evropský koprodukční snímek The Cut (Řez) německého režiséra tureckého původu Fatiha Akina. „Je to historický film z období první světové války, který se točil na třech kontinentech. Sám jsem byl překvapen velikostí produkce toho filmu a jsem velmi zvědavý, jak to bude vypadat," uzavřel Starski s tím, že snímek se do kin dostane v příštím roce.