Podle jeho názoru maďarský ale i světový film v poslení době ztratil své publikum. „V 60. až 80. letech spolu dýchalo, smálo se a plakalo u film třeba šest set lidí. Publikum pak začala tvořit jen jedna rodina u televize, ale pořád si ještě o filmu povídali. ,Drahoušku, co říká?´ Dnes každý sedí sám u internetu a má svou maou obrazovu. Je to, jako byste se dívali na obraz velikosti poštovní známky. Diváka dnes nezajímá hloubka příběhu, chce rychlé informace, o čem to celé je. Nepotřebuje hodinu a půl, stačí mu deset minut," povzdech si režisér. Přesto ale věří v budoucnost filmu. „Tužku a papír má dnes každý. Je ale jen málo Gabielů Marquezů. Stejně tak si každý může koupit HD kameru za dvě stě euro a natočit s ní film. Ale není nový Bergman, Fellini nebo Kurosawa. Čekáme na nových Sto roků samoty. A ono to jednou přijde, věřím tomu," dodal režisér.

István Szabó je jediným maďarským režisérem, který získal Oscara. Se svým nejvyšším filmařským oceněním se ale nyní těšit nemůže. „Je dobře schovaný. Mám ho zamčený doma ve skříni. Ovšem nedávno si jej chtěl někdo vyfotit a nemohli jsme najít klíč," usmál se čtyřiasedmdesá­tiletý tvůrce.

Úsměv na tváři mu vykuzlila i otázka na českou kinematografii. „Neznám nový český film, protože u nás v kinech se nedává. Ale velmi dobře znám a mám velmi rád generaci Chytilové, Menzela, Formana, Jireše, Šorma, Němce. Menzelovo Intimní osvětlení, to je moje, jeho filmy mohu citovat z paměti," uvedl. Právě s Jiřím Menzelem je spojuje zvláštní pouto. Szabó si zahrál malou roli v Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále, Szabó zase českého kolegu nyní obsadil do svého nejnovějšího filmu Za zavřenými dveřmi. „Je to taková dohoda mezi našimi rodiči. Narodili jsme se totiž ve stejný den a narozeniny slavíme spolu. Když jdeme kolem, hrajeme si vzájemně ve svých filmech. Je to projev lásky. Na Menzelových filmech je úžasné, že o nejhlubších otázkách života dokáže mluvit s ironií a ndhledem. To umí jako nikdo jiný. U filmu se pak neposmíváme hrdinům, ale smějeme se sami sobě. V evropském filmu je Menzel nesrovnatelný, a já mu můžu jen tiše závidět," vyskel poklonu českému kolegovi.

Řeč přišla i na to, jak vzdálené nebo blízké si naše republiky jsou, a na to, že Češi například vlastně až díky fotbalovému Euru 2012 s překvapením zjistili, že pověsti o Polácích jsou většinou nepravdivé, že mají rádi Čechy i jejich kulturu. „A proto mě mrzí, že jsme se tam neprobojovali. Zjistili byste totiž, že v Maďarsku máme velmi rádi vaše filmy, že vaše literatura od Hrabala až po Čapka má u nás mnoho příznivců. Doufám, že v budoucnu se maďarskému fotbalu podaří tento vzkaz předat," uzavřel s úsměvem István Szabó.

István Szabó

nar. 18.2.1938, Budapešť, Maďarsko

Jediný maďarský režisér, který získal Oscara, a to za film Mefisto (1981) dle románu Klause Manna. Mezi jeho další trháky patří špionážní drama Plukovník Redl, historická dramata Hanussen, Sluneční jas a Na miskách vah a také romantické drama Božská Julie. Ve svých filmech se Szábo většinou věnoval postavám úspěšných, vlivných a hlavně vysoce ambiciózních mužů, politiků či umělců, často na pozadí rakousko-uherské monarchie či nacistického Německa. Neopomněl ani životní peripetie maďarských Židů. Vzhledem k tomu, že po násilném potlačení maďarské revoluce v roce 1956 byl Szabó údajně donucen spolupracovat s maďarskou komunistickou tajnou policií a později s ní údajně spolupracoval i dobrovolně, je možné, že filmy Mefisto a Plukovník Redl nesou i významné autobiografické prvky. Szabó pracuje také pro televizi, věnuje se divadelní a operní režii (působil na scénách v Paříži, Lipsku a ve Vídni), pedagogické činnosti a příležitostně hraje ve filmech svých kolegů (mj. ve filmu Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále). Někdy vystupuje pod jménem Stephen Taylor.

Na Letní filmové škole bude v rámci slavnostního ukončení promítnut jeho aktuální film Za zavřenými dveřmi s Helen Mirren v hlavní roli.

Autor Petra Kučerová