V Uherském Hradišti stráví pouhé tři dny, v nichž stihne několik projekcí, besed a setkání s novináři, ale také přebere Výroční cenu Asociace českých filmových klubů (AČFK).

„O českém filmu toho bohužel vím velmi málo. Byl jsem tady někdy snad v šedesátých letech, a to bylo všechno hlídáno, neměl jsem prostor. Ani u nás ve Španělsku se české filmy moc nedávají. Rád ale dám na doporučení a nějaký český film zhlédnu," řekl Saura.

Chválu ovšem pěl na Uherské Hradiště.

„Rád fotografuji, vlastně všude, kam jedu, si beru fotoaparát. Nezajímají mě krásné nové domy, ale spíš lidi, obyčejný život. Dnes ráno jsem se prošel po městě, které je mimochodem velice krásné, a fotil a fotil," usmíval se režisér.

„I když o České republice mám spíše jen povrchní vědomosti, věděl jsem přesně, kam jedu. Můj syn má totiž snoubenku právě z Uherského Hradiště, a tak mě velmi dobře informovala," překvapil přítomné osmdesátiletý režisér.

A jak se vlastně zaneprázdněný tvůrce, který v současné době pracuje na třech projektech, na Slovácku ocitl?

„To je jednoduché. Strašně naléhali, tak jsem přijel. V jednu chvíli už prostě nešlo říct ne," smál se.

„Ale jsem šťastný, že jsem tady. V legraci říkám, že jsem festivalový otrok, protože veškerý svůj čas tady strávím tím, že budu pracovat. Besedovat, setkávat se s lidmi, novináři, uvádět filmy. Mým programem jednoduše je, být tu s vámi," uzavřel Carlos Saura, než se přesunul na besedu s účastníky festivalu.

Petra Kučerová