„Býval to malý potůček, který nám všichni záviděli. Dnes je z toho stoka, která navíc v létě zapáchá,“ posteskla si Anna Nečasová, přes jejíž zahradu potok teče. Vše podle ní způsobuje přetížená kanalizace v oblasti Na Fialkách.

V Česku je druhé ohnisko ptačí chřipky. Nemoc se objevila v komerčním chovu Moras Moravany ve Slepoticích na Pardubicku.
Ve Slepoticích skončil zásah proti ptačí chřipce. Drůbež odváželo 14 kamionů

Sepsali proto stížnost, aby město tento problém začalo řešit. „Táhne se to už několik let. Vše se ale zhoršilo, když začala výstavba domů v lokalitě Pod Vodárnou. Při přívalových deštích tady vzniká obrovská vlna, která nám ohrožuje majetek,“ rozhořčila se Nečasová.

Naposledy skončil jejich pozemek pod vodou před dvěma lety. „Na garáži je ještě vidět flek, kam až voda sahala. Bylo to zhruba patnáct centimetrů nad zemí,“ ukázal Pavel Nečas. „Vykopal jsem proto na zahradě takovou jámu, která zachytí to nejhorší. Navíc loni byly slabé deště, tak uvidíme, co to udělá, až pořádně zaprší,“ zamyslel se.

Kromě zahrady má voda negativní vliv i na jejich dům. „Je podmáčený a na několika místech už se dělají praskliny,“ zmínil Nečas.

Koryto ověšené toaletním papírem

Problém s potokem má i její soused Roman Doktor. „Nemám sice takový problém jako Nečasovi, protože mám barák na kopci, ale po přívalovém dešti celé toto údolíčko zaplaví fekální kal. Koryto potoka je ověšené toaletními papíry a zapáchajícím sedimentem,“ přidal se Doktor.

Obec Střeň uvedla do provozu automatickou meteostanici sloužící zejména k monitorování znečištění ovzduší. Ves sice leží uprostřed Litovelského Pomoraví, ale lužními lesy neproudí vzduch jako otevřenou krajinou, takže během topné sezony jsou zde zejména v
Nečekané. Obec uprostřed lesů v Pomoraví bojuje se znečištěným vzduchem

„Mám tady rybníček, ve kterém jsem míval duhové pstruhy. Všichni mi však uhynuli. Díky pitvě se ukázalo, že se udusili. Zkoušel jsem chovat i jiné druhy, ale žádné tu dlouho nevydrží. Je to nekonečný boj,“ smutně řekl Doktor.

Na vlastní náklady nechal udělat rozbory vody na biologické znečištění. „Ukázaly, že tam biologické znečištění skutečně je,“ podotkl Doktor. To ovšem popírá ředitel VAKu Havlíčkův Brod Jan Kadlec. „Pozemky nejsou zaplavovány odpadní vodou ze splaškové kanalizace,“ reagoval.

Úzké potrubí

Dalším problémem je podle majitelů domů úzké potrubí. „Pozvali jsme nezávislého projektanta, aby zkontroloval stav kanalizace. Řekl, že je to tu špatně udělané. Přes silnici prý měly být trubky nejméně metr dvacet široké. Ve skutečnosti tady máme jen čtyřicítky, které rozhodně nestačí,“ líčila Nečasová.

Ilustrační foto
Zákeřný meningokok na Teplicku. Napadl osmiletého školáka

Neštěstím je odkloněná kanalizace pod silnicí. „Je to uhnuté do pravého úhlu. Tím změnili tok potoka, který se výrazně zbrzdí, a vše zůstává u nás. Upozorňovali jsme na to už při opravě silnice tehdejší vedení města, ale bez výsledku,“ pokrčila rameny Nečasová.

Změna toku má však prý svůj důvod. „Při rekonstrukci ulice Komenského, kterou prováděl Kraj Vysočina, to takto navrhl projektant a celá stavba byla schválená ve stavebním řízení, jehož účastníky byli i Nečasovi a mohli vznášet své připomínky,“ oponoval místostarosta města Josef Hnik.

Jak město, tak vodovody a kanalizace se situaci snaží řešit. „Vybudujeme přepojení splaškové kanalizace z nové zástavby Pod Vodárnou na kanalizaci v lokalitě Na Fialkách tak, aby kanalizace nešla přes dešťový oddělovač. Dle našeho odborného názoru však toto řeší pouze velmi malou část problému,“ sdělil za VAK Kadlec.

Čištění studny v Olomouci - Černovíře.
Hrozí léto s cisternami? Voda v podzemí za 10 let klesla i přes metr

„Chystáme projektovou dokumentaci na posouzení odvedení splaškových a dešťových vod z ulic Vodárenská, Panuškova a J. J. Staňka. Na jejím základě se domluvíme, jaká opatření udělá pan Nečas a jak se bude podílet město a Krajská správa a údržba silnic Vysočiny,“ uzavřel Hnik.