Utajovaný Palachův pylon měla KSČ na očích. Památník bude teď dokončen

Facebooková stránka Architektura 489 i další média tuto „perličku“ v souvislosti s výročím Palachova činu připomněla. V roce 1969 byla budova bývalého Federálního shromáždění, kde dnes sídlí Národní muzeum, rozestavěna. Její architekt Karel Prager se rozhodl uctít památku Jana Palacha tím, že zhruba třicetimetrový pylon v těsné blízkosti pojmenuje po mrtvém studentovi.

Prager z ateliéru GAMA se rozhodl, že plánovaný pylon nechá osadit plastikou od Miroslava Chlupáče s názvem „Plamen“. Autorovi však tento zastírací manévr neprošel z politických důvodů „Nicméně pylon z masivních plátů oceli, který připomíná do nebe šlehající plameny, tam stojí a v oficiální projektové dokumentaci je dodnes pylon veden jako 'Palachův',“ napsala Architektura 489.

Zdravotní sestra o Janu Palachovi: Radoval se, že jeho čin měl velký ohlas

Komunističní poslanci tak dvacet let měli připomínku Palachova protestu před očima. Na pylonu před budovou parlamentu visel alespoň státní znak ČSSR, kde měl lev místo koruny na hlavě rudou pěticípou hvězdu, a byly zde vypsány dvě věty ze socialistické ústavy z roku 1960. O Pragerově tajemství věděli jen nejbližší, bývalí pracovníci architektonického studia o autorově pohnutkách nepochybují.

Jasné spojení s Palachem

„To spojení je jasné, třeba i proto, že Prager měl velice úzkou vazbu na sochaře Olbrama Zoubka, který dělal posmrtnou masku Jana Palacha. Čili tam byla jednoznačně taková idea. Koneckonců to všichni v ateliéru věděli a rezonovalo to tam i v době, když jsem tam pár let potom přišel,“ citoval v září 2018 zpravodajský portál iDNES.cz Zbyška Stýbla, který pracoval v ateliéru GAMA v sedmdesátých letech.

Aby nám nebylo jedno, co se kolem děje. V Praze vzpomínali na Palacha

V archivu Národního muzea se před časem objevila Pragerova projektová dokumentace, depozitář Národní galerie skrývá také autentický (asi půlmetrový) sádrový model zmiňované Chlupáčovy plastiky. „Komunisti to zakázali. Ale pokaždé, když tamtudy jedu, tak se na ten kovový pylon podívám,“ říká syn autora plastiky Jan Chlupáč.

Místo žuly bude bronz

Oba umělci již zesnuli. Ale jejich myšlenku hodlá do konce dotáhnout sochař Antonín Kašpar. Národní muzeum už stožár před novou budovou restaurovalo. Podle webu ČT24 na prázdném místě u frekventované severojižní magistrály do roka zaplní bronzová Kašparova plastika. „Jedná se o dvě figury, jedna ženská, druhá mužská, které se vzájemně prolínají,“ popsal Kašpar vznikající sochu.

Ve Všetatech byl otevřen Památník Jana Palacha

„Chlupáč uvažoval vytvořit plastiku ze žuly. Vzhledem k velké hmotnosti kamene a problému s jeho ukotvením na ocelový pylon byl při pracovní schůzce s dědici autorských práv a pracovníky památkové péče zvolen jako finální materiál bronz,” uvedl muzejní náměstek pro investiční rozvoj Milan Plaček pro agenturu ČTK.

Praha by tak mohla mít v budoucnu dva oficiální Palachovy památníky. Před několika lety byla na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka s názvem Dům syna a Dům matky. Tvoří jej dvě geometrické plastiky, které rovněž znázorňují stylizované plameny. V Palachových rodných Všetatech bylo otevřeno muzeum. Pylon nedaleko místa, kde se mladý student zapálil, by ovšem byl zřejmě největším Palachovým památníkem na světě.

Pražské vzpomínky na Jana Palacha. Pamětní desky, proslovy i vzkaz Babišovi