„Hledali jsme levnější řešení, než se dosud rýsovalo. Využití kůrovcového dřeva je v dnešní době víc než vhodné a jsme přesvědčení, že stavba tohoto typu do klidové zóny Poušova patří,“ uvedl třebíčský starosta Pavel Pacal.

Nové přemostění nahradí montovaný most typu Bailey Bridge, který je zde od konce války a dosluhuje. Projektant Roman Fojtík z Vysoké školy báňské Ostrava, kterého třebíčská radnice oslovila ke spolupráci, říká, že jeho typ dřevobetonového mostu může vyjít na třetinu peněz, které by jinak v Třebíči zaplatili za most klasický. Ten by odhadem vyšel na čtyřicet milionů korun.

Maximálně autobus

Trámový most má překlenout vzdálenost 22 metrů. „Je to hraniční parametr. Delší mosty se touto technologií nestaví, nebo dost obtížně,“ uvedl Fojtík, který už podle svých slov podepsal s třebíčskou radnicí smlouvu na projekt. Starosta Pacal uvedl, že by se mohlo stavět příští rok.

V Okříškách na rizikovém železničním přejezdu nechá Správa železnic (SŽ) nainstalovat závory. V Náměšti nad Oslavou ne.
Náš přejezd je rizikový. V Náměšti trvají na závorách

V současnosti je na starém mostě nosnost maximálně dvě tuny, u nového se počítá s omezením na tři tuny. Aby tudy jezdily jen menší vozy, žádné kamiony a nákladní auta. Unese však víc. „Mám zadání, že tam pustí krom menších vozů autobus, který mívá okolo 10 tun. V Bohunicích na jihu Čech jsme na stejné konstrukci dělali zatěžovací zkoušku, kdy normální zatížitelnost byla 40 tun a výjimečná 96 tun,“ přidal pár čísel Roman Fojtík.

Nyní se jezdí jedním pruhem. Šířka nového mostu nebude o moc větší. „Nechceme z Poušova dělat autostrádu,“ zdůraznil starosta Pacal. Součástí má být nově lávka pro pěší a pruh pro cyklisty.

Při povodni zábradlí dolů

Most bude přelivný. To znamená, že jakmile se přiblíží povodeň, odšroubuje se pouze zábradlí a voda se nechá přetéct. „Protože se nejedná o hlavní trasu záchranných složek, nebude nutné kvůli mostu zvedat terén na březích. Zůstane ve stejné výšce, jakou má dosavadní. I to ho zlevní,“ poznamenal projektant Fojtík.

Hlavně pohlídat nasákavost

Nabízí se otázka, jak je možné, že spodek mostu, tvořený lepenými profily z měkkého kůrovcového dřeva, má vydržet i víc jak sto let. „Nejstarší dřevěný most u nás je u Pernštejna nad Brnem a letos má tři sta let. Není z tvrdého dřeva, naopak předci použili dřevo měkké - jedli či smrk. K těmto technologiím sahají ve Skandinávii třicet let, v Kanadě sedmdesát let. A nejstarší dochovaný dřevěný most na světě je v Číně. Vydržel devět set let,“ vysvětlil Fojtík.

Ilustrační foto
Mírná zima nahrává opravám silnic i chodníků

Na všechny nosníky stavaři použijí vysušené, laicky řečeno mrtvé dřevo. Které není znovu schopné nabrat vlhkost. „Máme patentované zvláštní izolační systémy. Zajistí, aby do dřeva neteklo. Životnost takto upraveného smrkového řeziva je podle odborné literatury osmdesát až sto dvacet let,“ říká projektant, který odkazuje na zkušenost s kostely a historickými stavbami. „Vidíme, že vydrží i dvě stě až tři sta let. Pokud nedojde k poruše, neměl by být problém,“ dodal.