Mnozí mají v paměti případ ze začátku letošního dubna, kdy se v jezu ve Frýdlantu nad Ostravicí utopili tři mladíci. Právě tento jez je jedním z těch, kde Povodí Odry pomůcky instaluje. Při zmíněné tragické události ale svému účelu posloužit nemohly, neboť zde chyběly. Znovu je totiž někdo ukradl.

Záchranářské práce na jezu Dráchov v sobotu 8. srpna 2020 odpoledne
PŘEHLEDNĚ: Tady pozor! Kde jsou nejnebezpečnější jezy v ČR

Je to boj s větrnými mlýny. „Bohužel jsou opakovaně zcizovány a ničeny vandaly. Přes devastaci pomůcek je vždy na jaře nad povinnost a za vlastní prostředky státní podnik Povodí Odry obnovuje. I přes spolupráci s Policií ČR k devastaci záchranných bodů dochází. Každoročně probíhají kontroly a v případě zcizených bezpečnostních prvků se obnovují. Například loni bylo vandaly poničeno devět zabezpečených jezů a stupňů, které byly z naší strany obnoveny a tak tomu bude i letos,“ přibližuje mluvčí povodí Šárka Vlčková.

Jak již bylo zmíněno, v kraji se mají záchranné pomůcky nacházet na patnácti nejfrekventovanějších místech. Například na Ostravici na Staroměstském stupni, na Jamborových prazích v centru Ostravy, na jezu v Pržně nebo na Odře v Bernarticích. Na řece Opavě je řeč o jezech v Jilešovicích či Děhylově. Počet takto zabezpečených jezů se bude ještě zvyšovat.

„Dále plánujeme již vybavené objekty doplnit záchranným boxem, kde budou základní pomůcky jako lano a plovoucí podkova ještě lépe chráněny před povětrnostními podmínkami a vandalismem,“ dodává Vlčková.

Nehoda vodáků v Českém Šternberku.
V Českém Šternberku se převrátil raft s vodáky. Neštěstí již má dvě oběti

O tom, že řeka může ukrývat i smrtelné nebezpečí, se snaží šířit osvětu i samotní vodáci. A začínají už u dětí školního věku. „Výcviky pořádáme hlavně v Moravskoslezském kraji kolem Ostravska. Mezi stálice patří řeky Opava, Ostravice a Odra. Školní výlety pak z drtivé většiny probíhají na Opavě, kde jsou i krásné ukázky nebezpečných jezů. Jeden z nich je ten v Děhylově, známý také pod názvem Hlučínský. Tam jde dětem skvěle ukázat, proč je to rizikové a proč tam dochází k tonutí,“ říká Adam Šindler ze spolku Campanula vodáci. 

Tak či tak, vodácké kurzy jsou stále trochu ve stínu například těch lyžařských.

Nelichotivá statistika

„Je to hlavně o učitelích a ředitelích. Zájem by někdy i byl, ale bohužel to neprojde přes vedení školy. Vodácké výcviky stejně jako ty lyžařské nejsou povinné, takže je to o snaze učitele edukaci v této oblasti prosadit. Já bych samozřejmě za vodáky byl rád, kdyby se do osnov zavedly, už kvůli statistice, kdy se v České republice utopí dvakrát více lidí na počet obyvatel než v přímořských státech jako jsou Francie či Velká Británie, takže něco děláme špatně. Jezdíme na lyžařské kurzy, je to oblíbenější, ale to nebezpečí, co se hor týká, se žáci na kurzech moc nedozví, je to spíše bráno jako rekreace. Z jednodenních vodáckých kurzů si děti v sobě určitě mohou odnést něco, co jim může teoreticky i zachránit život. Pevně věřím v to, že dělám dobrou věc a někomu jsem třeba už dal podnět, aby po hlavě do jezu neskákal,“ dodává Adam Šindler.

Nerezové skoby pomáhají hasičům

Při zajišťování nebezpečných jezů spolupracuje Povodí Odry s moravskoslezskými hasiči. Rozhodnutí o tom, který jez je potenciálně nebezpečný, vyplývá mimo jiné i ze zkušenosti hasičů, kde všude zasahovali. Pro jejich potřeby je asi nejdůležitější umístění pevných kotevních bodů, které se využívají při jištění zasahujících hasičů ve vodním válci i při vytváření lanového přemostění.

„Zjednodušeně jde o lanovku s upevněným lanem na obou březích, na kterém je upoutaný raft. Z toho pak hasiči snáze a vzhledem k síle vody i mnohem bezpečněji vyhledávají a zachraňují osoby topící se ve vodním válci pod jezem,“ vysvětluje ředitel Hasičského záchranného sboru MSK Vladimír Vlček. Neméně podstatné jsou ale pro hasiče i informační tabule, na nichž je umístěn bod záchrany. Ten pomůže rychle a jednoznačně identifikovat, o který konkrétní splav jde a jaký je k němu dojezd.