Celkový vizuální a estetický zážitek umocňuje navíc efektní scénické nasvícení, s podmanivou hrou světel, stínů i temnoty. V jedinečném výstavním prostoru působí vystavená umělecká díla jako fantazijní přízraky, které atakují a podněcují představivost návštěvníků. Pozoruhodné jsou pak obzvláště reakce dětí, a to svou bezprostředností a intenzitou prožitku.

Závěrečná část prohlídkové trasy (v současnosti dlouhé 375 metrů) slouží coby netradiční galerijní prostor již tři desetiletí. V letošním roce v něm vystavuje výběr ze své tvorby akademická sochařka Kristina Vesková (*1986), která žije a působí v Janové u Vsetína. Autorka představuje návštěvníkům přes 20 figurálních plastik z keramiky, černého betonu a umělého mramoru, které vytvořila mezi lety 2006 až 2020.

Ve své tvorbě umělkyně tíhne k symbolismu a po stránce tematické zejména ke křesťanským námětům, starověkým mýtům či sci-fi a fantasy motivům. Na plakát výstavy příznačně nazvané „Do hloubky“ zvolila apokalyptické téma – setkání posledního člověka-astronauta s Mužem bolesti (Ježíšem Kristem). Prostřednictvím i dalších exponátů navádí autorka návštěvníky „pod povrch“ – k zamyšlení nad smyslem života i nad významem a silou víry (Obětní beránek, Zlaté tele, Šaman, Křesťanský mučedník aj.).

Za návrh vystaveného modelu sousoší Cyrila (Konstantina) a Metoděje pro velehradskou vstupní bránu získala Kristina Vesková v soutěži druhé místo. Postavy světců stylizovala do podoby svitků, čímž symbolicky zdůraznila přínos slovanských věrozvěstů, kteří na Velké Moravě zavedli staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice. Sochařka pokryla Konstantinův šat nápisy v hebrejštině, řečtině a latině, kdežto na Metodějově rouše zobrazila výjevy ze života obou soluňských bratří.

Pokud vás tip na výstavu zaujal a budete ji chtít navštívit, učiňte tak nejpozději do 31. října. Vedle uměleckých děl vás jistě okouzlí i krásy této jediné zpřístupněné jeskyně hydrotermálního původu v České republice. Na unikátnosti jejího krasového systému se podílí výskyt vzácných krystalických agregátů aragonitu, kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy či raftové stalagmity. Hodinovou prohlídku zpříjemňuje i poměrně stálá celoroční teplota, která se díky termálním pramenům pohybuje kolem 14,5 °C, což oceníte zejména v horkých letních dnech.

 

Autorka textu: Olga Méhešová