Celý měsíc probíhaly v základní škole projekty k souvisejícím tématům, a tak žáci zjišťovali, co v období kolem 17. listopadu 1989 dělali jejich prarodiče, porovnávali, jak trávili volný čas jejich rodiče a jak jej tráví oni sami, zaměřili se na dění během listopadu v jejich obci. Také jsme si připomněli osobnosti listopadových dnů, zabrousili jsme do vod osobností samizdatu, exilu i disentu v kultuře.

Další zjišťovali význam slov, se kterými se dnes již běžně nesetkáme, jak např. OPBH, Tuzex, vekslák, čára,…  A postupně nám vznikal dobový byt Novákových, kde jste mohli zavzpomínat na předměty spojené s předlistopadovým dětstvím, nahlédnout do tatínkova koutku, upravit se u maminčina kosmetického stolku, případně usednout k nedělnímu obědu a pustit si některého oblíbeného interpreta z gramofonové desky, či magnetofonové kazety. Ve výuce byly častokrát k zaslechnutí dobové dokumenty a mohli jste se zúčastnit diskuze o tom, zda tenkrát bylo líp.

Vyvrcholením celého projektu bylo ve spolupráci s Městysem Polešovice a se Skautem Polešovice setkání v neděli 17. listopadu 2019. To bylo zahájeno zpěvem hymny ČR, po které následoval proslov starosty Městysu Polešovice, Ing. Michala Zapletala, kterého vystřídal ředitel ZŠ Polešovice, Mgr. Radim Pikner.

Za skauty si vzal slovo Ing. Dominik Janík. Všichni hovořící představitelé zavzpomínali na tehdejší dobu, postupně přešli k současnému dění a ve svých projevech upozornili na nutnost připomínky těchto důležitých součástí našich dějin. Zároveň nadnesli otázky, nad kterými mnoho zúčastněných mohlo přemýšlet během průvodu improvizovanou Národní třídou, ve kterou se změnila Školní ulice. Všude byly vidět svíce, lampióny, vlajky obce i republiky a transparenty s dobovými hesly. Průvod cca 250 účastníků se dostal do středu Národní třídy, kde na něj čekalo blikající hasičské auto a zátaras policie, která stála před plátnem, na něž se promítal obraz tehdejší řady obrněných policistů.

Celý moment umocňovala dobová audionahrávka z demonstrace. Demonstrující se tentokrát úspěšně dostali přes hradbu policistů a už je vítala rozzářená škola. Zde si návštěvníci prohlédli nejen již zmiňované panely, ale celou výstavu doprovázely státní barvy, vlajky po celé škole, výtvarné a literární práce žáků. Kdo vyšel ve škole až nejvýš, mohl zhlédnout divadelní představení v podání žáků dramatické výchovy s názvem Nová naděje.

Co říci závěrem? Těžko si představit působivěji strávený podvečer. Když jsme hovořili s účastníky, shodně tvrdili, že samotná akce na ně velmi zapůsobila. A pokud jde o moment střetu policie s demonstranty, ocitli se rázem v Praze na Národní třídě- prý jako by tam byli. A proto měla tahle akce smysl. Protože prožité vám nikdo nevezme. A protože jak jsme řekli na začátku… všichni víme, že svoboda je křehká a demokracii si musíme chránit a pečovat o ni.