Zmínky o fašanku sahají až do 9. století a oslavy probíhaly pouze pár dnů před začátkem postní doby. Dnes je sice masopustní období poněkud delší, avšak termín největších oslav zůstal zachován. Regionálně se konkrétní dny oslav liší, v průměru je jejich rozmezí 1 až 5 dnů, tj. od pátku do úterý.
Typickým znakem fašanku je obchůzka masek v doprovodu muziky, lokálně pak večerní pochovávání basy. Byť nám dnes přijde podoba obchůzek naprosto samozřejmá, veškerý její průběh má však svůj účel a význam. V každém průvodu se objevují zvířecí masky a každá z nich má své poslání. Tuto skutečnost si můžeme vyložit dvojím způsobem. Primárně jde o dosažení absolutní anonymity – člověk je zahalen od hlavy k patě. Druhým faktem je převtělení se a potlačení vlastní identity. Typickým příkladem toho jevu je maska medvěda. Osoba, která tuto masku má, je okolí kompletně skryta a vžívá se do své role. Medvěd je symbolem úrody a plodnosti. Proto také tanec medvěda s hospodyní a svobodnými děvčaty byl při obchůzkách až obřadní povinností. Za zpěvu písně: „Toto bude na konopě, toto bude na len, toto bude na cibulu, toto bude na křen“, si ženy pojišťovaly hojnost úrody, výskok do výšky pak měl zaručit růst plodin. Medvěd také míval většinou svého vodiče, který ho hlídal a mluvil za něj.
Dalšími tradičními zvířecími maskami na Valašsku byl například kůň či vlk. V posledních letech při obchůzkách můžeme zahlédnout také slona, žirafu, pštrosa, opici, prase, krávu nebo dokonce velblouda. Ve správném masopustním průvodu by neměla ovšem chybět postava smrtky.
Masopustní veselí můžete na vlastní kůži zažít také na zámku Vsetín 19. února 2023. Těšit se můžete na typické fašankové pochutiny od masa i od mouky, na soutěž O nejlepší masku a také dernisáž výstavy Od adventu po fašanky za přítomnosti autorů. Vše proběhne za hudebního doprovodu souboru Jasénka s muzikou.
Lenka Šemorová, etnograf Muzea regionu Valašsko
