Do krásného a sluncem zalitého dne může vstoupit mrak a ve tmě naopak může vysvitnout hvězda. Pak je těžké jednoznačně a nezvratně vyvést stanovisko, že doba byla pouze zalitá světlem, či tmou. Tyto protiklady dualistického učení provázejí lidstvo odedávna a projevují se v mnoha zásadních historických obdobích a událostech vzbuzujících radost, či pohoršení.
Jednou z těchto událostí je i vyvrcholení reformačních snah po těžkých časech války, 25. únor 1948. Národ se po časech krutého porobení přicházejícího ze západu začal upínat k nové ideologii hlásající rovnost, svobodu a bratrství, která se zrodila v pravlasti našeho národa a v zemi, jež nám vždy byla pevnou oporou, v socialistickém Rusku. Hlásali ideje politické stability, ekonomické prosperity a vlády lidu. V době všudypřítomné chudoby a celospolečenského zahanbení se najednou začaly ozývat hlasy o vládě pracujících a společnost čím dál více sympatizovala s ideály hrdinné strany, která byla jednou z prvních politických obětí v Německu, a i přesto se vzchopila a ukončila zatím nejhorší válku v dějinách lidstva. Komunistická strana se v Československu rapidní rychlostí rozrůstala o nové členy a o podílu této partaje na budoucí vládě nebylo vůbec pochyb. Ve volbách konaných roku 1946 se smýšlení národa jasně projevilo v zisku více než 31% hlasů pro KSČ, čímž si jednoznačně vydobyli výsostné postavení formovat, dosud dle ústavy ČSR, vládu. V jednání předsedy KSČ Klementa Gottwalda se začalo projevovat tíhnutí k SSSR a tyto postoje vyvrcholily ve značný nesouhlas spolu vládnoucí strany, což se projevilo podáním demise 9 ministrů, které prezident Edvard Beneš v rozporu s očekáváním pravicového politického bloku přijal a předseda vlády již začal vést účelným tlakem na prezidenta. Vrcholem tohoto jednání byla změna ústavy k vůli KSČ a moc již ležela v rukou jediné strany.
Tento politický vývoj mohl proběhnout touto fyzicky nenásilnou cestou jen díky markantní podpoře komunistů prostým lidem. Protesty a shromáždění na podporu prosazování ideálů komunistické strany probíhaly ve všech koutech Československé republiky, hlavně však v částech Čech, Moravy a Slezska. Několik masových shromáždění proběhlo také v Uherském Brodě, což ukazuje nuzotu lidí a touhu po politice s jasnými, byť silně levicovými postoji. Uherský Brod totiž leží v srdci křesťanské Moravy a svobodné volby zde vždy měly suverénního favorita, Československou stranu lidovou (ČSL). Komunistická kampaň však neměla v historii našeho státu obdoby a již 2 roky po svobodných volbách s jasným vítězstvím lidovců se shromáždilo plné náměstí lidí na podporu levice.
Postoje KSČ se po ,,vítězném únoru 1948‘‘ přenesly na velké množství lidí, kteří si je osvojili a poddali jim celý svůj život. Tyto hodnoty bylo nezbytně zapotřebí předávat i generacím příštím, a proto se školy staly perifériemi politického dění a učitelé dětem, podle dohody celého učitelského sboru všech škol v Uh. Brodě, tyto postoje předávali. Pro dokreslení pohledu na, až fanatické osvojování socialistických hodnot cituji zápis ze školní kroniky tehdejší Obecné školy chlapecké v Uh. Brodě ze školního roku 1947-1948: ,,V měsíci únoru 1948 prožívala naše republika historické revoluční dny. Reakční živly v některých stranách Národní fronty pokoušely se již od podzimu 1947 zvrátit dosavadní socializující a znárodňující vývoj republiky, snažily se překazit naše dobré styky se Sovětským svazem a jinými slovanskými národy a pomlouváním, sabotážemi, ba i špionáží ve prospěch kapitalistického západu pracovaly k návratu ,,zlatých časů‘‘ první republiky, zapomínajíce, že pracující proti bezpečnosti republiky a národa, že napomáhají západním mocnostem ke znovuvzkříšení odvěkého našeho nepřítele Německa a pracují tak pro druhý Mnichov.‘‘
Není spravedlivé jen jednostranně odsuzovat události, vůči kterým nemáme podrobné znalosti, empatii a úctu. Jak napsal jeden z prvních prokletých básníku Francois Villon: ,,Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.‘‘ Bída a nuzota jsou enormním tlakem na životních postoje člověka a mnoho lidí se jich v nouzi vzdalo. Mějme proto v úctě lásku a pravdu a nebojme se těmto hodnotám zasvětit své životy, aby se podobné bezpráví již neopakovalo. Pomýlený může vést pouze slepé, neboť vidící se mu vzepřou…
Adam Blaha, 2. ročník GUH