Čas plynul velmi rychle a nastal den „D“. Byl to pátek 24. září, kdy přišel čas loučení s plyšovými medvídky. Na tento den kolektiv Slováckého muzea připravil dvě pohádky, sestavování medvídků, hraní pexesa, kvíz o medvídcích a nechybělo ani medvědí sportování v podobě přetahování. Páteční podvečer a večer ve Slováckém muzeu uběhl velmi rychle a nastal čas zavírání muzea a definitivního loučení.

Loučili se malé i větší děti a jejich doprovod a při odchodu nechybělo ono pověstné slovíčko „děkujeme“, které patřilo celému kolektivu Slováckého divadla a také sběratelce Lucii Němcové za zapůjčení své soukromé sbírky.

Olga Švecová