Expozice obsahuje více než 400 předmětů zapůjčených z 25 muzejních i galerijních institucí a soukromých sbírek. Výstavní prostor připomíná labyrint (symbolika hloubky a složitosti Mánesovy duše?), ve kterém se lze snadno orientovat, neboť je chronologicky tvořen reáliemi umělcovy osobnosti, včetně mánesovské inspirace a legendy (galerie Valdštejnské jízdárny).

Kurátorky Mgr. Markéta Dlábková a Mgr. Veronika Hulíková předkládají Mánesův příběh, který se odvíjí od biedermeierovské idyly, ve které se narodil, přes rané umělecké mládí v časech romantismu (studia malby v Praze a Mnichově), účast v událostech roku 1848, umělecký a lidský vztah s aristokratickými mecenáši až po cestu do Itálie a pobyt v Římě, kde propukla jeho duševní choroba a po návratu do Čech následovala smrt.

Pozor na Bufo bufo.
Cyklisté, ale i chodci pozor na Bufo bufo aneb Začala migrace žab

Mezi exponáty vynikají jeho díla veřejnosti známá – Josefína (Národní galerie v Praze), kalendářní deska orloje na Starém Městě (originál Muzeum hlavního města Prahy), obraz Červené paraplíčko (soukromá sbírka), ale především velký počet vzácně vystavovaných kreseb, akvarelů a dle malířových návrhů provedených ocelorytin, včetně satirických. Mánesovy společenské styky se spolky dokládají např. malované prapory Národní gardy (Muzeum východních Čech v Hradci Králové), Sokola (Národní muzeum v Praze) i zpěváckého spolku Říp (Národní muzeum v Praze) a jeho zájem o folkloristiku (byl prvním z malířů, který se oboru věnoval) díla vzniklá na Hané – ze sbírek několika odborných institucí jsou vystaveny kresby krojovaných dívek, mládenců i dospělých, včetně známého portrétu Veroniky Čudové.

Vrcholem se zdá být téma Josef Mánes a rod Silva Tarouca. Z Mánesových děl vytvořených pro majitele zámku v Čechách pod Kosířem byl vybrán početný konvolut obrazů, kreseb i bibelotů, ale chybí velkoformátové portréty Silva Tarouců (!), vystaveny jsou pouze dvě studie k obrazům Augusta Alexandra Silva Taroucy a jeho manželky Isabelly (Národní galerie v Praze). Více měla být zdůrazněna Mánesova společenská vazba k hraběti Eugenovi z rodové linie Silva Tarouca – Unwerth. Související obrazy Příjezd hosta a Při měsíčku (Národní galerie v Praze) jsou instalovány a stylově konfrontovány s malbou od Norberta Grunda (Národní galerie v Praze), ale v expozici nelze spatřit portréty hraběte a jeho manželky Julie (Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě).   

Den vína v Buchlovicích.
FOTO: Den vína v Buchlovicích. Ochutnat bylo možné třeba 100 Tramínů

Galerie Valdštejnské jízdárny obsahuje příběh posmrtného života Josefa Mánesa. Díla jeho následovníků jsou vizuálně propojena s exponáty moderní techniky – v symbióze je vystaven televizor Mánes (Národní technické muzeum v Praze), promítány ukázky z filmu Paleta lásky (režie: Josef Mach, Filmové studio Barrandov, 1976) a prezentovány dobové plakáty mánesovských slavností (Městské muzeum a galerie v Prostějově), neboť malířův odkaz byl společensky vykládán různě.                         

Výstava Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda vystihuje jeho dobu, život i duši a dokazuje, že Josef Mánes byl skutečně tím, čím jej charakterizují tři slova v názvu výstavy napsaná za jeho jménem.                 

Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda, Národní galerie v Praze - Valdštejnská jízdárna ve dnech 31. 3. – 16. 7. 2023, kurátorky: Mgr. Markéta Dlábková, Mgr. Veronika Hulíková.

Stanislav Vaněk