Bitva na Bílé hoře byla významným mezníkem v dějinách zemí Koruny české. Jedním z důsledků bělohorské porážky byly rozsáhlé majetkové přesuny, které nastaly z vůle představitelů vítězné katolické strany. Postiženými byli příslušníci poražených nekatolických stavů - někteří byli popraveni a jejich jmění dodatečně zabaveno. Jiným byl majetek konfiskován v plném rozsahu, nebo částečně, popř. proměněn v lenní držbu. Fenoménem represivních majetkových transakcí v době po Bílé hoře a ekonomickými souvislostmi s nimi spjatých se v minulosti zabýval prof. Tomáš Václav Bílek. Rodák z Deštné u Soběslavi napsal stěžejní dílo nazvané Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1618. Výsledkem jeho badatelské činnosti byla dvoudílná publikace, jejíž odbornou hodnotu prověřil čas (oba díly byly vydány v letech 1882 a 1883), která posloužila jako základ pro významného českého heraldika Milana Myslivečka.           

Kniha s názvem Potrestání stavů českých po prohrané bitvě bělohorské obsahuje 408 textových medailonů. V abecedním jmenném pořadí jsou popsány osudy jednotlivých pánů, rytířů a erbovních měšťanů, kteří byli nuceni odpykat svoji účast v protihabsburském odporu. Milan Mysliveček osobitým stylem doplnil jednotlivé medailony příslušnými erby – jeho badatelská příprava je důkladná a výtvarné provedení je úctyhodné - do knihy nakreslil 402 erbů. Chybějícími výjimkami jsou dva měšťané, kteří nebyli nobilitováni, erby čtyř rodů se autorovi nepodařilo dohledat.

V textu se před čtenářem odvíjejí pohnuté životní osudy účastníků boje proti Habsburkům s několika výjimkami, kdy dotyční obdrželi milost, byl jim vrácen majetek a umožněn návrat do vlasti. Vizuální část knihy tvoří kvalitně tištěné reprodukce dobových uměleckých děl. Nakreslené erby jsou jednotícím prvkem publikace a esteticky působí dojmem malých barevných „diamantů“ sloužících každému zájemci o heraldiku k poznání jejího erbovního bohatství. Kladně lze také hodnotit zařazení vysvětlivek archaických slov (čeština 19. století byla poněkud odlišná).

Epilog publikace (autor: PhDr. Zdeněk Mysliveček) vybízí k diskusi. Páni, rytíři a měšťané bojující proti Habsburkům jsou vylíčeni jako téměř moderní demokraté bojující za svobodu, kterými v tehdejší stavovské společnosti nebyli a ani být nemohli. Výzkum dějinných reálií pobělohorských let pokročil kupředu. Současné poznání umožňuje zpochybnění argumentů o kulturním úpadku, ekonomickém vysávání českých zemí a nesepjatosti původem cizozemské aristokracie s novou vlastí (byť ne každý z nově příchozích se stal zemským patriotem). Donátorské aktivity generála Baltazara Marradase v oblasti jižních Čech a Prahy lze použít jako příklad, který zažitému obrazu neodpovídá.      

Dějiny nejsou jednoznačné, což lze ukázat na osudu Cedviců z Cedvic (Zedwitzů z Zedwitz), jejichž jeden rodový příslušník náležel mezi oběti habsburské odplaty. Rodové jméno se však objevuje v souvislostech s mírovými jednáními v Münsteru ohledně výjimky setrvání a povoleného vyznávání nekatolického náboženství na území zemí Koruny české v oblasti Ašska, kde žili až do roku 1945. Patřili tedy dědičně mezi oběti habsburské pomsty nebo se jim dostalo spravedlnosti?         

Milan Mysliveček je autorem zdařilé publikace, která byla vydána v příhodnou dobu – čtyřistaleté výročí bitvy na Bílé Hoře bude vzpomenuto 8. listopadu 2020. Je dobře, že tato kniha je zájemcům o historii a heraldiku k dispozici včas, neboť ve výroční den bude v Národním muzeu v Praze zahájena výstava věnovaná vojenskému střetnutí, jehož výsledek ovlivnil české a evropské dějiny, ale především životy lidí všech společenských vrstev.         


Milan Mysliveček: Potrestání stavů českých po prohrané bitvě bělohorské

ISBN: 978-80-86183-89-3, 68 str.,

vyd., Chvojkovo nakladatelství, Praha 2020.

Stanislav Vaněk