Možností procházek, kratších i delších je tady více. Pokud se vydáme k Odrám, kolem mohutných věží větrníků dojdeme brzy do Veselí, místní části zmiňovaných Oder.

Malá obec se zhruba 60 čísly popisnými je dnes známá především díky nedávno zbudované rozhledně. Výškou určitě neohromí, ale výhledy z ní za hezkého počasí překvapí.

Panorama Beskyd s Lysou horou až po Hostýnské vrchy budete mít jako na dlani. I cestou dál, směrem k Odrám, nebude o pěkné výhledy nouze.

Nejvyšším přírodním bodem v okolí je zde bezpochyby se svými 557 metry Veselský kopec, na jehož vrcholu se tyčí již hezkou řádku let telekomunikační věž.

Pokud však zvolíme opačný směr a od rozcestníku se vydáme po zelené doleva, dorazíme do jiné místní části Oder, do Dobešova. V původně většinově německé obci dnes žije asi 220 stálých obyvatel, kteří toto místo milují i přes drsné podmínky, které tady nejen v zimě panují.

Čerstvý vzduch a klid však vyvažují obtíže spojené s cestováním do škol, do obchodů nebo za prací. Z Dobešova se lze vydat více směry.

Asfaltovou cestu do mateřských Oder kopíruje cyklotrasa, jiná silnice nebo turistická žlutá míří k Jakubčovicím.

Pokud se však z Dobešova vydáme zelenou turistickou trasou směrem k Jindřichovu, půjdeme chvíli po málo frekventované komunikaci, zelená nás však záhy odvede vpravo a přes náhorní louky a remízky, přes údolí Suché, můžeme nakonec dojít až do Luboměře.

Ne ovšem té pod Strážnou, ale „české“, odkud je jen kousek do osady Heltínov nebo městyse Spálova. Ti, kteří moje příspěvky sledují déle, ví, že jsme tato místa navštívili již před časem.

Stále se zde pohybujeme na hranici mezi Sudety odstoupenými Německu Mnichovskou dohodou v září 1938 a územím bývalého Protektorátu Böhmen und Mähren.

Místa, která byla po válce poznamenána odsunem německých obyvatel se i přes snahu samospráv a jejich obyvatel dodnes těžko nadechují k životu.

Nejen přírodní podmínky, ale i historie a odlehlost těchto končin lákají však dnes turisty a lidi, již přesycené zahraničními destinacemi.

Zpátky ale k Dobešovu, k rozcestníku zvanému Dobešov – silnice. Odtud, pokud neodbočíme doprava, můžeme pokračovat po modré až na Čardu. Stará samota stráží rozcestí nad Jindřichovem a může být i jedním z východišť na túry a toulky po okolí.

Zajímavá je třeba vycházka po Kútní cestě, která nás kolem starého křížku dokáže dovést oklikou zpět k Dobešovu. Že je to kraj malebný však lépe, než moje povídání, ukáží snad fotografie z těchto míst.

A krásně je tady nejen při západech slunce.

Karel Machyl