Rodák z Uh. Hradiště se vyučil automechanikem, určitou dobu pracoval ve Slováckém divadle, v letech 1953 – 94 v Mototechně (mimo jiné i v Praze).
V letech 1954 až 1968 byl tanečníkem souboru písní a tanců Hradišťan v éře Jaroslava V. Staňka, pak převzal soubor Děcka z Kunovic a v roce 1969 stál u zrodu folklorního souboru Kunovjan. Dvaadvacet let zde působil jako choreograf, vedoucí taneční složky i celého souboru, s nímž dosáhl mnoha významných úspěchů a ocenění.
Svoji souborovou činnost svého času stručně zhodnotil: „Ovlivnila mě spousta tanečníků Hradišťanu a hlavně primáš a choreograf Jaroslav V. Staněk. U něj jsem se nejvíc naučil, obrovsky mě ovlivnil a formoval. Mnoho informací a zkušeností jsem také načerpal při studiu choreografie v Osvětovém ústavu v Bratislavě v letech 1878 - 82".
Plachý zpracovával zejména materiál z hradišťského a kyjovského Dolňácka a z Kopanic. Jeho specialitou byla scénická pásma, v nichž zdařile využíval výtvarné a divadelní prvky. Jaké náměty zpracovával, to nám napoví názvy pásem, např.: U potoka, Nad Hrozenkem, Na salaši, Pod Javorinú, Rekrúti, Ej, zelé, zelé, Setkání na pomezí, Navrch Javoriny, Pošabláré, Na konopě, Na lúkách, Dolňácké motivy, Svatební motivy z Dolňácka a další. Mnohé z nich slavily úspěchy na národních a celostátních přehlídkách a soutěžích a inspirovaly další soubory k podobnému přístupu k folklornímu materiálu.
Miloš Plachý spolupracoval také s vojenskými folklorními soubory Jánošík a Ondráš. K jeho životnímu jubileu připravil Kunovjan v roce 2006 velký pořad „Ke kořenům…". Hradišťská veřejnost ho znala i jako aktivního milovníka motocyklových závodů. Patřil k výrazným osobnostem Moravského Slovácka.
