„Ještě, že zítra nemusíme nikam autem", říkám si. Druhý den jsem se vydala na procházku. Už sídliště Východ bylo jako z pohádky Mrazík, ale procházka z Rochusu k rozhledně Rovnina u Uherského Hradiště a zpět domů byla opravdu kouzelná.

Každé stéblo trávy, každá větvička (ať už malá nebo velká), každý list a kámen, vše bylo obalené ledem. Jediné, co mě mrzelo, že aspoň na chvilku nevykouklo sluníčko a neměla jsem s sebou lepší foťák, to by byly teprve fotky… Ale na druhou stranu to bylo dobře. Třikrát jsem upadla, takže by rázem mohlo být po něm. 

Každopádně někomu zima život zkomplikuje a jinému udělá krásný den. Já měla štěstí. 

Petra Ševčíková, Uherské Hradiště