Bylo vydáno několik mánesovských publikací a uspořádány reprezentativní výstavy (například v Národní galerii v Praze monografická výstava Josefa Mánesa v roce 1971 a také souborná výstava o umělecké rodině Mánesů v roce 2003). Přesto je zřejmé, že nyní nastává čas k novému a možná komplexnějšímu posouzení tvorby i života Josefa Mánesa, neboť dne 31. března 2023 má být ve Valdštejnské jízdárně v Praze zpřístupněna výstava Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda. Tomuto projektu však vhodně předchází kniha s názvem Portugalský rod Silva Tarouca – mecenáši Josefa Mánesa a jeho vliv na českou kulturu od prof. PhDr. Pavla Štěpánka, Ph.D.

Reprezentativní publikace formátu A4 se skládá z devíti kapitol, ve kterých je kompaktně popsána (kapitoly 1, 2, 3, 4, 8, 9) historie rodu Silva Tarouca, souvislosti jejich příchodu do zemí Koruny české a život i umělecký a vědecký mecenát na Moravě (Čechy pod Kosířem) i v Čechách (Pohled u Havlíčkova Brodu, Průhonice), včetně „portugalského epilogu“ dějin rodu (badatel P. Carlos da Silva Tarouca). Prostor věnovaný Josefu Mánesovi a vztahu k jeho mecenášům i pobytu na zámku v Čechách pod Kosířem či na jiných sídlech rodu (kapitoly 5, 6, 7) tvoří pomyslnou osu knihy.

Otevřená herna ve Zlíně.
Otevřená herna ve Zlíně. Děti si půjčují hračky, rodiče navazují nová přátelství

Studiem archivních pramenů autor přesvědčivě dokládá oboustrannou úctu i lidskost (Mánesův vděk za dlouhodobou finanční podporu a ze strany Silva Tarouců pochopení jeho leckdy obtížné životní situace a faktické přijetí za člena rodiny) a vyvrací tak tradovaná ideologická klišé o umělci tvorbou ironizujícím příslušníky feudální společenské vrstvy. Objektivně informuje o stinném konci tohoto dlouholetého přátelství ovlivněném Mánesovou duševní chorobou. Důkladně analyzuje malířovu korespondenci zejména s Augustem, Bedřichem a Giselou Silva Taroucovými, zároveň čtenáři odhaluje nejen osobnostní profil Mánesových přátel, ale také aspekty jejich mecenátu ve vztahu k tehdejším kulturním institucím. Značný prostor také věnuje (kapitola 6) Mánesovu pobývání na zámku v Pohledu u Havlíčkova Brodu, ve kterém tehdy sídlili příslušníci rodové linie Silva Tarouca – Unwerth i okolnostem vzniku a rozboru Mánesových obrazů či kreseb (více jich i s drobnými výtvarnými bibeloty jakými byly vějíře a dopisní papíry vytvořil pro Silva Taroucy v Čechách pod Kosířem).

Koledování v Buchlovicích a ve Zlechově.
FOTO: Koledování v Buchlovicích a ve Zlechově

Text knihy je vytříbeně stylizován, doplněn o kvalitní reprodukce uměleckých děl (nejen) Josefa Mánesa, publikace je mimořádná i polygraficky. Rozsáhlý poznámkový aparát a podrobné genealogické tabulky umožňují přehlednou orientaci v „mánesovském“ tématu a v historii rodu Silva Tarouca. Pojednáno je i o jednotlivých rodových sídlech, příslušné pasáže obsahují mnoho informací, včetně dobové dokumentace – ohledně paláce Silva Tarouca (dříve palác Piccolomini) v Praze v ulici Na Příkopech je ojediněle uveden nepřesný údaj – erb na jeho průčelí náleží rodu Nostitzů, jednoho z pozdějších majitelů objektu a nikoliv rodu Piccolominiů, jeho stavebníků.

Janek Paška se stal finalistkou Zlatého oříšku 2022.
Janek Paška z Buchlovic se stal finalistou Zlatého oříšku 2022

Kniha Portugalský rod Silva Tarouca – mecenáši Josefa Mánesa a jejich vliv na českou kulturu podněcuje zájem o dílo významného malíře a zároveň inspiruje k návštěvě připravované výstavy Josef Mánes: Člověk – umělec - legenda. Bude zajímavé sledovat podíl zastoupení Mistrových děl vzniklých na základě mecenátu a přátelství s rodinou moravských patriotů portugalského původu v celkovém počtu vystavených exponátů, těšit se nejen na portréty členů rodu Silva Tarouca, ale i naději, že bude možné vidět opět znovuobjevené Červené paraplíčko – Mánesův slavný obraz malého formátu - na jeho tmavém pozadí namaloval siluetu zámku v Čechách pod Kosířem, kterou lze spatřit pouze při důkladné prohlídce tohoto půvabného „dílka“.

Pavel Štěpánek: Portugalský rod Silva Tarouca – mecenáši Josefa Mánesa a jeho vliv na českou kulturu, ISBN: 978-80-87028-13-1, 208 str., 2. upravené vydání v českém jazyce, nakladatelství K-Public – Brno v roce 2016.

Stanislav Vaněk

Ledy na sochy dorazily na Pustevny.
FOTO: Ledy na sochy dorazily na Pustevny. Sochaři už si brousí nože a pily