Ačkoliv to tak nevypadá, přinesl koronavirus i některá pozitiva. Například větší míru práce z domovau řady profesí, které nutně nemusejí pobývat na svém pracovišti. Takzvaná home office, v překladu domácí kancelář, má však řadu sporných prvků. Kupříkladu úhradu nákladů na topení a elektřinu. Účty za energie totiž při celodenním pobytu doma, obzvláště se zapnutým počítačem, rostou.

Vysoké náklady

Zaměstnanci přitom mají na úhradu těchto nákladů právo. Musí se však s firmou předem dohodnout, které náklady jim uhradí a jakým způsobem to provede. Například spotřebovaná energie se potom proplácí podle odpracované doby – zaměstnavatel zaplatí část měsíční faktury.

Využít lze i paušál, který se stanovuje podle skutečných výdajů pracovníka. „V opačném případě by se zaměstnavatel mohl dostat do problémů se správcem daně, správou sociálního zabezpečení, inspekcí práce nebo by se případně sám zaměstnanec mohl obrátit na soud a domáhat se náhrady,“ říká Lukáš Regec z právní společnosti BDO Legal.

Sjednání dohody

Zaměstnavatel přitom nemůže práci z domova nařídit a zaměstnanec na ni nemá automaticky nárok. Obě strany se musí dohodnout.

Home office - InfografikaZdroj: DeníkJednou z možností je úprava práce z domu ve vnitřním předpisu. Ten musí zaměstnavatel vydat písemně a dodržet u něj všechna pravidla zákoníku práce. „Problém u vnitřního předpisu je v tom, že si některé důležité otázky, jako je například přístup zaměstnavatele do bydliště v případě šet-ření pracovního úrazu či závazek zaměstnance mít během home office zajištěný přístup k internetu, zaměstnavatel nemůže takto vynutit,“ konstatuje advokát ze společnosti Sedlakova Legal David Šupej. Další možností je sjednat s každým zaměstnancem individuální dohodu o home office nebo věc řešit kombinací vnitřního předpisu a této dohody.

Pracovní výkazy

Potíže mohou nastat i s prokazováním práce. Zvláště v okamžiku, kdy člověk dělá na dlouhodobém úkolu a efekt jeho snažení není vždy vidět. Základní možnosti jsou dvě. Při té první si zaměstnanec pracovní dobu rozvrhuje na home office zcela sám. V tomto režimu ale podle Šupeje nemá vždycky nárok na náhradu mzdy nebo peníze či náhradní volno za přesčasy.

Druhou možností je, že zaměstnavatel určí zaměstnanci klasicky pracovní dobu včetně přestávek. Pak nárok na peníze za přesčas má.

Na pracovních zařízeních může firma i kontrolovat činnost zaměstnance prostřednictvím speciálního softwaru. Podobně jako v kanceláři. „O kontrole však musíte být předem informováni. Zaměstnavatel také může kontrolovat stav vašeho domácího pracoviště, avšak nemůže tak činit svévolně,“ upozorňuje právník Regec.