Za první letošní půlrok přijelo do České republiky pět milionů turistů. Už před koronavirovou epidemií se některá frekventovaná místa v České republice zabývala tím, jak počet návštěvníků omezit. Například Český Krumlov před třemi roky začal vybírat peníze za zájezdové autobusy, který ročně přijíždělo až dvacet tisíc.

„Město řešilo, že přijíždí stále více lidí jen na jednodenní výlet. Neubytovali se tam ani nešli na oběd. Přijeli, neutratili tam ani korunu a zase odjeli. Je to, jako když do Benátek přijede velká zaoceánská výletní loď,“ uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

První dva vodojemy na Žlutém kopci v Brně jsou připravené. Návštěvníky uvítají v říjnu
Podzemní katedrála jako z Pána prstenů. Brněnské vodojemy se otevírají lidem

Právě tomuto italskému městu došla s turisty trpělivost a návštěvníci, kteří nebudou mít zaplacený nocleh, budou muset od příštího roku za vstup do centra platit. Navíc si všichni budou muset návštěvu úzkých uliček rezervovat, a to i ti, na které se poplatek nevztahuje. Vedení města se tak snaží cenné kulturní památky uchránit před náporem turistů.

O některých opatřeních dříve uvažovaly i Telč nebo Kutná Hora. Nakonec k nim ale nepřistoupily. „Covid tyto snahy zastavil, ale budou se muset k tomu vrátit. Nyní, kdy se nic neděje, je příhodná doba to řešit,“ doplnil Papež.

Návštěvnost v Česku v současné době regulují také některé přírodní památky. Například do Adršpašských skal se bez online rezervace turisté nedostanou.

Objevování neznámých míst 

Na druhou stranu jsou v Česku zatím neobjevená místa, která si přízeň turistů snaží získat. Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism se tak pokouší dostat návštěvníky do Ctěnic, Manětína, Velkého Meziříčí či Rychmburku. „Usilujeme o rovnoměrné rozložení cestovního ruchu po celé České republice tak, aby si každý přišel na své a lidé se nemuseli na pěkných místech tlačit,“ vysvětlil šéf CzechTourismu Jan Herget.

Praha je stále hojněji navštěvována turisty především z RuskaMezi oblíbené cíle (nejen) zahraničních turistů patří i Praha. Ilustrační snímekZdroj: DENÍK/Vít Šimánek

Opačný problém než hojně navštěvované památky ale v současné době řeší tradiční horská střediska. Řada provozovatelů lyžařských areálů a ubytovacích zařízení totiž dumají, zda vůbec přežijí zimní sezonu. Drahé energie totiž prodraží provoz a navíc se obávají, že lidé na zimní pobyty vůbec budou mít.

Žižkův dub stráží silnici vedoucí na zámek v Náměšti nad Oslavou na Vysočině. Své jméno dostal na počest dvou husitských výprav, které se pokoušely dobýt nedaleký hrad Lichnice.
Nejzajímavější stromy České republiky: Zažily bitvy i milenecká dostaveníčka

„Covid byl proti tomu legrace. Už víme o dvou skiareálech, které to vzdaly a raději vůbec nezahájí provoz, aby si nevytvořily dluh. Je dost hotelů, které přemýšlí, že neotevřou. Spousta z nich v minulosti přešlo z uhlí na plyn nebo pelety, které výrazně podražily. Dražší jsou i potraviny,“ přiblížil předseda výboru České unie cestovního ruchu Jakub Juračka.

Podle něho se ale nejedná o českou specialitu. Podobné problémy řeší třeba i zimní střediska v Rakousku. „Pokud by se povedlo zastropovat ceny elektřiny, snad bychom to zvládli,“ dodal Juračka.