Po červené, modré, zelené nebo po žluté? Turistické značky nám závidí celý svět

Článkem můžete i listovat. Tady je obsah:

• Značkaři jsou napůl dřevorubci
• Tři základní druhy turistického značení
• Anketa: Vyrážíte na výletech po Česku turistické značky?
• Co znamenají barvy turistických značek?
• Nejlepší turistické trasy v Česku
• Nejznámější turistický pochod
• Turistické značené v sousdních zemích

Turistické značky nám závidí celý svět. A není to rozhodně náhodou. „Máme jednotný systém, který je v zahraničí velmi ceněný,“ říká předseda Klubu českých turistů v České republice (KČT) Jiří Homolka s tím, že české turistické značení je dokonce patentované a chráněné ochrannou známkou.

Jak na turistické značky:

Unikátnost tuzemského systému je v cizině dostatečně známá.

„U nás se turisté v systému skvěle orientují, což se líbí i jinde. Oslovují nás proto některé turistické kluby ze zahraničí, že by rády zakoupily licenci a přešly na náš způsob značek. V současnosti jsme například v kontaktu s lidmi z Brazílie nebo z Mongolska,“ doplňuje předseda Jiří Homolka.

Značkaři jsou napůl dřevorubci

Značení jednotlivých tras provádějí už od počátků bezplatně dobrovolníci, kteří jsou vyškolení a organizovaní v klubech turistů jako značkaři.

Klub českých turistů se stará na území celé republiky o údržbu více než 43 000 kilometrů pěších a lyžařských turistických tras, na kterých je instalováno přes 67 000 směrovek a tabulek.

Samotná práce na značkách má svá jasně daná pravidla. „Našich 1750 dobrovolníků musí během tří let projít všechny trasy, tedy každý rok třetinu. Jejich úkolem je obnovit všechny značky, případně doplnit chybějící, a zajistit tak jejich dobrou viditelnost.

Šéf českých turistů: Naše značení je unikátní, pohoří tu jsou krásná

Jak sportuje Česko

Musí také zkontrolovat všechny směrovky a ty poškozené nebo ukradené navrhnout k výměně a doplnění. Dále mají za úkol prověřit stav vývěsních map, schůdnost tras a zajistit další práce, pokud dojde k narušení značení či schůdnosti,“ vysvětluje na webu spolku Pavel Přílepek, předseda Rady značení KČT.

close info Zdroj: Deník/Karel Rozehnal zoom_in Území České republiky patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustší sítí turistického značení pro pěší turistiku.

O tom, co práce značkaře obnáší vyprávěl Deníku krajský předseda značkařů za střední Čechy a Prahu Jan Linhart.

„Není to tak, jak si hodně lidí myslí; že jdete s barvou a opravujete jen ty značky, které jsou špatné. Malování je asi jen půlka práce, druhá je dřevorubectví. Značka se musí vystříhat a vyřezat, aby další tři roky byla viditelná,“ vysvětlil Jan Linhart. 

„Jelikož je značení hodně závislé na počasí a poté i na volném čase značkaře, je výhodnější vytvořit dvojici třeba s rodinným příslušníkem. U dvou samostatných značkařů je domluva vždy o něco složitější. Jednotlivce na značení většinou nevysíláme, proto je třeba zvážit případné zaškolení partnera, partnerky, kamaráda nebo kamarádky,“ vysvětluje Pavel Přílepek.

Tři základní druhy turistického značení

Na portálu Klubu českých turistů se lze dočíst, že existují tři základní druhy turistického značení, a to pěší, turistické a cykloznačení.

Turistické značení:

Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pruhů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je buď červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a značku zviditelňují. Pásová značka tvoří čtverec o rozměrech deset na deset centimetrů.

Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších. Používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i rozměry.

Hory, svoboda a sníh. Turistice na lyžích propadá stále více Čechů

Cestujeme

Odlišná je pouze barva krajních pásů, která je oranžová. Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Lyžařské směrovky mají podkladovou barvu také oranžovou.

V cyklistickém značení se používají dva základní druhy, a to silniční a terénní. Převažuje silniční, které se používá na většině značených cyklotras. Terénní se využívá hlavně v horských oblastech a špatně přístupných místech vhodných jen pro horská kola.

close info Zdroj: se svolením Jiřího Macha zoom_in Cykloturisté při akci s názvem Poříčské toulky.

Značky mají žlutou podkladovou barvu a jsou označeny symbolem kola. Trasy jsou značeny čísly nebo logy a mohou být doplněny i piktogramy. Značky jsou součástí dopravního značení a jsou tří typů: směrová tabulka IS21, směrová tabule IS19 a návěst před křižovatkou IS20. Značená síť cyklotras používá jedno až čtyřmístná čísla podle důležitosti tras.

Co znamenají barvy turistických značek?

Položili jste si někdy otázku, co jednotlivé barvy na turistických značkách vlastně znamenají? Tady je vysvětlení:

Žlutá – označuje krátké trasy, spojovací cesty, zkratky. Neplatí však pravidlo, že žlutá je vždy ta nejkratší.

Zelená – vytyčuje takzvané místní trasy, které by měly provést okolím oblasti, ve které se nacházíme

Červená – označuje dálkové nebo hřebenové trasy

Modrá – značí trasy významnějšího charakteru nebo regionální trasy

Nejen příroda a romantika. Pozor na přespávání v lese, nocležníkům jde i o život

Cestujeme

Lidé si často myslí, že barva souvisí s náročností trasy. Obecně lze říci, že jednotlivé barvy lze přiřadit k trasám různých délek a určení, ale neplatí to vždy. V minulosti se totiž používala jen červená a až postupně se přidávaly další. Tak jak tak má však barva význam v tom, že se turista podle značek lépe orientuje.

Nejlepší turistické trasy v Česku

Dechberoucí výhledy, panenskou přírodu i zajímavá zákoutí a památky nabízejí nejkrásnější tuzemské turistické trasy. Žebříček deseti nejlepších tras sestavil server Travelking. 

„V něm najdete jak snadné trasy pro začátečníky a rodiny s kočárky, tak i pro zkušené horaly,“ lákají autoři webu k výletu.

close info Zdroj: se svolením Jiřího Macha zoom_in Turisté při pochodu s názvem Poříčské toulky.

Nabádají například k výstupu na Praděd, nejvyšší vrchol Jeseníků a zároveň nejznámější horský symbol Moravy a Slezska. Je magicky přitažlivý a krásný. Výstup zvládnou i příležitostní turisté. Kopec samotný je plochý. Zvýrazňuje jej 146,5 metru vysoký televizní vysílač, viditelný desítky kilometrů daleko, který je nejvýše položeným místem v Česku.

Pod kaplí svaté Hedviky ve Vrbně pod Pradědem-Vidlích začíná 5,5 kilometru dlouhá modře značená trasa k chatě Švýcárna. Odtud se jde hřebenovou magistrálou na Praděd, což je trasa dlouhá 9 kilometrů s 800 metrovým převýšením. Se vstupem na Medvědskou hornatinu se začnou odkrývat panoramata horských hřebenů. Cílová rovinka na Praděd vede po asfaltce.

Výstup na Sněžku:

V žebříčku nechybí trasy na vrchol Sněžky, túra na Pustevny a Radhošť, Prachovské skály, lom Velká Amerika, pochod na Karlštejn nebo výstup na severočeskou Boreň.

Nejznámější turistický pochod

Nejznámější organizovaný turistický a dálkový pochod v České republice je Pochod Praha - Prčice, jehož historie sahá do roku 1966. Pořadatelem je odbor KČT Praha – Prčice, který vznikl roku 1991 z řad dosavadních pořadatelů pochodu (z výboru turistiky MV ČSTV Praha, pozn. red.).

Značení po kůrovci? Je to sisyfovská práce, říká šéf turistů na Vysočině

Jak sportuje Česko

Pochod se obvykle koná třetí květnovou sobotu. Letošní, již 56. ročník se uskutečnil 20. května. Tradičně se na túru vydávají desítky tisíc účastníků. „Loni to bylo 17 508 startujících,“ uvádí v sekci Historie web pochodu. Na stránkách se také dočtete, že rekordní počet účastníků byl v roce 1981, a to 35 732.

Pochod má vždy několik tras, letos se účastníci vydali po jednadvaceti v délce od 23 do 75 kilometrů.

Turistické značení v sousedních zemích

A jak vypadá turistické značení u našich sousedů? Podívejte se s námi, co k tomu uvádí učební text pro značkaře Klubu českých turistů:

Slovensko

Způsob značení je téměř shodný jako v Česku. Liší se pouze tím, že vzdálenosti jsou uváděny v časových údajích s přesností na čtvrt hodiny, nikoliv v kilometrech. Tato odlišnost trvala i po celou dobu Československa.

play_fill

Nejstarší turista Šumavy se rozpovídal o zakázaném výletu: Čerpám z kronik

Jak sportuje Česko

Polsko

V Polsku se používá obdobné značení jako v Česku, navíc existuje ještě černá značka. Barvy nemají žádnou souvislost s obtížností trasy. Kromě toho se lze setkat s bílým vykřičníkem nad značkou, který má upozorňovat na náhlou změnu směru.

Rakousko

Protože značením pěších tras se v Rakousku zabývá řada organizací, není prováděno jednotným způsobem. Z iniciativy zemských orgánů se v současnosti uplatňují, zvláště v alpském regionu, snahy o sjednocení značení. U horských tras se na směrovkách barevným kroužkem označuje i jejich obtížnost.

Německo

Se značně rozdílnými způsoby značení se setkáváme především v západních zemích Spolkové republiky Německo, zatímco v zemích bývalé Německé demokratické republiky (východní Německo, pozn. red.) jsou způsoby značení více méně sjednoceny.