Kliknutím zvětšíteV lásce na věku nezáleží. Nevěříte? Pak vězte, že řadu důkazů o platnosti tohoto rčení přinášejí i oficiální data Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Tak kupříkladu: loni si 252 nevěst vzalo ženichy, kteří byli o více než 25 let starší. Po zralejších nevěstách toužili také pánové, i když v menším měřítku: 15 mužů loni pojalo za choť dámu, která byla o 25 či více let starší.
Ve statistice figuruje například jedna dvacetiletá nevěsta, která řekla ano snoubenci z věkové kategorie 65+. Věkový rozdíl mezi nimi tedy činil přinejmenším 45 let.
To nejmladším pánům, kteří se oženili s dámami v seniorském věku, bylo 39 let. Jednalo se hned o čtyři taková nová manželství.
Manželé z dovozu? Proč ne
Svatební data také potvrzují klišé, že když si hledají životní partnery z ciziny, ženy pokukují spíše po ženiších ze Západu, naopak muži spíše po nevěstách z Východu.
České snoubenky se (po Češích a Slovácích) nejčastěji vdávaly za Němce a Brity. Naopak čeští ženiši si (po Češkách a Slovenkách) brali nejčastěji Ukrajinky a Rusky.
Hlavně nezapomenout na výročí
Ve svatebních datech se nezřídka projevuje buď víra v numerologii, či jen prostá snaha nezapomenout na tento velký životní krok při každoročních výročích.
„Nezvykle vysoký byl letos počet manželství uzavřených v únoru, k čemuž zřejmě přispěla zajímavá data v kalendáři,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. „Až třetina únorových novomanželů si pro svatební den zvolila sobotu 22. 2. a na obřady byla bohatá i sobota 29. či čtvrtek 20. února.“
Měsíc nejvhodnější k početí? Říjen
Když už partneři zatouží po potomkovi, ve kterém měsíci ho nejčastěji počnou?
Nejvíce dětí se dlouhodobě rodí v červenci. Když se odečte devítiměsíční těhotenství, ukáže se, že nejplodnějším měsícem je ten, který je ostatně pojmenován po chuti k páření ve zvířecí říši. Tedy říjen.
Janové jsou na draka
„Když drak si z nosu síru pouští a Honza na něj číhá v houští, pak statistika předpovídá, že nestvůra už neposnídá,“ zní v písničce Statistika Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře z pohádky Princové jsou na draka, jejíž nejznámější úryvek jsme si půjčili i do titulku tohoto článku.
Případné pohádkové nestvůry zřejmě nepotěší fakt, že jméno Jan je mezi rodiči i nadále populární. Podle posledních dostupných údajů ČSÚ drží „Honzové“ či „Jeníci“ mezi nejčastějšími jmény novorozených chlapců druhé místo. Jen pro pořádek: první jsou Jakubové a třetí Tomášové.
Plné české pupky
Jaké další cenné údaje nám tuzemská statistika vyčíslí?
Třeba to, že jsme značně rozjedení. Spotřeba potravin dosáhla v roce 2019 hodnoty 796,5 kg na obyvatele, což je nejvyšší číslo od roku 1993.
„Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u rýže, a to 6,7 kg, u drůbežího masa 29 kg, sýrů 13,8 kg či jižního ovoce 37,5 kg,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Kolik třešní, tolik višní?
Tato čísla je ale třeba číst obezřetně. „Kalkulované množství zahrnuje také možné potravinové ztráty a odpady, které jsou odhadovány až na jednu třetinu spotřeby,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
V datech lze objevit zajímavé detaily. Tak například zeleniny celkově sníme jen o pár kilogramů více než masa.
A údajné japonské přísloví „kolik třešní, tolik višní“ z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje čeští jedlíci nepotvrzují. Třešní totiž loni spořádali 900 gramů, ale višní jen 500 gramů.
Země psů i včel
Češi jsou podle mezinárodních srovnání také vyhlášenými „pejskaři“.
Alespoň jednoho psa chová 41 procent tuzemských domácností, vyplývá z údajů Evropské federace výrobců krmiv pro domácí zvířata. To je druhé nejvyšší číslo mezi evropskými státy po Rumunsku (46 %).
V dalším evropském srovnání pak bodujeme rovnou na prvním místě. Projekt Evropa v datech spočítal, že v Česku žije 578 chovatelů včel na každých 100 tisíc obyvatel, což je nejvíc v Unii.
A nezaostáváme ani v počtu samotných včelstev přepočítaných na rozlohu země. Tuzemských osm úlů na kilometr čtvereční je třetí nejvyšší číslo mezi zeměmi sedmadvacítky.
Všude samá díra
I v případě posledního čísla zůstaneme u fauny. Mezi nezvyklými statistickými proměnnými lze najít třeba počet aktivních nor na hektar (ANV/ha). O co se jedná?
Měří se tak aktivita hrabošů na polích. „Průměr intenzity výskytu hrabošů stoupl z říjnové hodnoty 664 aktivních nor na hektar na 776 AVN/ha v listopadu,“ uvádí v tiskové zprávě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
