Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 43 941 korun. Oproti stejnému období loňského roku Češi vydělali téměř o tři tisíce více. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Přibližně dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu ale nedosáhnou, polovina populace měsíčně dostává od svého zaměstnavatele méně než 36 651 korun.

Na začátku letošního roku po více než dvou letech vzrostla také kupní síla zaměstnanců. Zatímco se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,1 procenta, průměrná hrubá mzda byla navýšena o sedm procent. Reálně tedy mzdy vrostly téměř o pět procent. I přes tento nárůst ale výše mezd stále nedosahuje reálné úrovně z prvního čtvrtletí roku 2019.

Jak upozorňuje vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu Jitka Erhartová, zvyšování mezd se velmi liší podle oboru zaměstnání. „Zatímco v některých odvětvích vidíme nárůsty mezd, které vysoce překračují inflaci, například v odvětví vzdělávání se i v prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda dále reálně snížila,“ vysvětlila Erhartová.

IT zaměstnanci si přijdou až na 85 tisíc měsíčně

Nejvyšší růst mezd oproti začátku loňského roku zaznamenali zaměstnanci ve zdravotnictví, a to o jedenáct procent. Nejlépe placení jsou dlouhodobě lidé z oboru informačních a komunikačních činností, kteří si za měsíc přijdou na necelých 85 tisíc korun, a také lidé ze sektoru peněžnictví a pojišťovnictví, kteří pobírají mzdy v průměrné výši necelých 79 tisíc korun. Naopak nejnižší mzdy mají zaměstnanci v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, kteří si přijdou na šestadvacet tisíc korun měsíčně.

Rozdíly v průměrné výši mezd jsou patrné také v jednotlivých českých regionech. Nejnižší jsou aktuálně na Karlovarsku, nejvyšší pak v Praze. V hlavním městě došlo zároveň k nejnižšímu nárůstu mezd za poslední rok. Nejvíce si polepšili zaměstnanci ve Středočeském, Plzeňském, Ústeckém a Jihomoravském kraji, v těchto krajích průměrné mzdy překračují čtyřicet tisíc.

Více peněz vydělají v průměru lidé s vyšším vzděláním. Zatímco si ti s ukončeným základním vzděláním přijdou na 32,5 tisíce korun, vysokoškoláci každý měsíc průměrně vydělají více než dvojnásobek.

Podle ředitele Comp&Ben Asociace, zaměřující se na odměňování zaměstnanců v komerčním sektoru, Tomáše Jurčíka, se v posledních letech rozdíly ve výši mezd spíše snižují. Důvodem je podle něj to, že často narůstají plošně stejnou částkou pro všechny zaměstnance ve firmě. „To sice může na první pohled vypadat „spravedlivě“, nicméně to dlouhodobě způsobuje spíše negativní tendence a problémy pro samotné firmy, zejména výrobní, kdy zaměstnanci již nechtějí jít dělat kvalifikovanější práci (i přesto, že na ni mají odpovídající vzdělání), neboť rozdíly ve výši mzdy se postupně zmenšují, a tím se vytrácí i motivace dělat kvalifikovanější a více odpovědnou práci,“ uvedl Jurčík.

Rozdílné odměňování lze pozorovat také mezi českými muži a ženami. Zatímco v loňském roce přesáhla průměrná měsíční mzda mužů 50 tisíc korun, u žen to bylo téměř o devět tisíc korun méně. Česko se tak řadí ke státům s nejvyšším rozdílem v odměňování mužů a žen v rámci Evropské unie. Hůře je na tom už jen Rakousko a Estonsko, tam se liší mzdy mužů a žen o více než pětinu. Na opačném konci žebříčku se pak nachází Lucembursko, kde ženy vydělávají v průměru nepatrně více než muži.