„Muž byl asi v polovině jeřábu. Oslovil jsem ho ze země a požádal jsem ho, jestli smím za ním nahoru. Nakonec mi to dovolil. Donesl jsem mu cigarety,“ začal své vyprávění dvaačtyřicetiletý policista. V té chvíli prý bylo pro něj důležité nezklamat ho a získat si jeho důvěru a hlavně naslouchat. „Pro sebevraha je moc důležité, že se může vypovídat, že někomu může svěřit své starosti. Zeptal jsem se ho, proč chce skočit a muž se mi začal svěřovat. Přiznal, že má rodinné, zdravotní i finanční problémy,“ vzpomíná na noční událost Macourek.

Jednu chvíli vypadala situace hrozivě, když se na místo přiřítili hasiči i se sanitkou. „Zpanikařil, když je uviděl. Říkal mi, že skočí, jestli hned neodjedou. Hlídka, která byla dole, všechny požádala, aby se schovali,“ podotkl policista. Pak už se prý jen soustředil na to, aby neudělal chybu. „Jakékoliv pochybení totiž může být v těchto případech fatální. Když člověk neví, jak má v takovou chvíli jednat, může nechtíc hodně ublížit. A věřte, že stačí maličkost. Nesmí se udělat nic, co by sebevraha rozhodilo,“ zdůraznil policista. Ten nakonec muže zhruba po půlhodině přesvědčil, aby s ním slezl dolů. „Hrozně se mi ulevilo,“ podotkl.

Pro Milana Macourka to nebyl první vyjednavačský úspěch. „Letos jsme s kolegou zajistili muže, který chtěl skočit z jednadvacítky. Rozešla se s ním přítelkyně a on už nechtěl žít. Byl silně opilý, ani nevěděl, co dělá. Navíc měl francouzské hole, a tak nebyl příliš pohyblivý. Tehdy jsme využili jeho nepozornosti a rychle jsme ho strhli od zábradlí,“ připomněl závěrem vyjednavač.