Za týden si zvolíme zastupitele měst a obcíi 27 senátorů. Bude to hlasování ve výjimečné době. Ačkoliv většina pozorovatelů má za to, že výběr radničních osazenstev se centrální politiky dotkne jen nepatrně, tentokrát to nemusí platit.

Zarámujme situaci do širšího kontextu. Válka na Ukrajině je globální záležitost, ale přesto intenzivně dopadá na každého občana, byť by žil v nejzapadlejší vísce. Zdraží se mu totiž životní náklady energiemi počínaje a potravinami konče. Vláda tvrdí, že je to výhradně důsledek Putinovy agrese.

Luboš Palata
Konec starých českých časů. Ceny i mzdy jako na Západě

Nejen opozice ovšem připomíná, že ceny elektřiny a plynu stoupaly již minulý rok. „Je třeba férově říct, že to, co se děje, není jen důsledkem války, je to součet více faktorů. Evropa se správně rozhodla řešit klimatický rozměr energetiky, ale nutno konstatovat, že některá politická rozhodnutív tomto směru byla tak rychláa razantní, že omezila až zastavila řadu energetických zdrojů,“ zdůraznil v pátečním rozhovoru Deníku šéf Asociace krajů Martin Kuba z ODS.

Neboli evropský a především německý úprk od jádra a uhlí s přechodnou sázkou na plyn nebyl domyšlený. Není také úplně fér házet vinu na minulou vládu, která se prý nestarala o náhradní zdroje. V Evropě to nedělal skoro nikdo. Německo dokonce budovalo Nord Stream II, protože ruský plyn byl bezkonkurenčně nejlevnější.

Čerstvá data Eurostatu přinesla informaci, že průměrná inflace v EU je 10,1 procenta, zatímco v ČR 17,1 procenta, tedy pátá nejvyšší. To se nedá smést se stolu poukázáním na ruskou invazi. Kabinetu chybějí argumenty, jimiž by občany přesvědčil, že činí potřebné kroky.

Premiér Petr Fiala ve druhé online debatě Deníku, která se věnovala pomoci Ukrajině, odmítl, že by kabinet konal na úkor vlastního obyvatelstva. „Dělám to, co považuji za správné pro Českou republiku, a to i za cenu, že mi zrovna v každém okamžiku všichni nezatleskají,“ uvedl.

V případě odsouzení Putinovy imperiální války, přijetí ukrajinských uprchlíků, posílání zbraní přepadené zemi má pravdu. Byť i v těchto případech by bylo žádoucí víc trpělivě vysvětlovat než odmítat pochybující názory jako příspěvky kremelské páté kolony.

Martin Komárek
Je popírání covidu totéž co popírání holokaustu?

Daleko horší je to s vládním přístupem ke zdražování. Co si má asi tak pomyslet český pěstitel a výrobce potravin, když lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula řekne, že jejich produkty se musí zlevňovat, neboť klesá cena obilí? To pravil v červenci, ale v září pořád kupujeme chleba a rohlíky dráž.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) tak dlouho připravoval úsporný energetický tarif, až ho nakonec zřejmě vůbec nepoužije, nebo jen v minimálním objemu. Daňový poplatník si musí položit logickou otázku, co na těch resortech dobře placení politici a jejich aparát proboha dělají?

A to jsem nezmínila řetězec afér hnutí STAN, které drtí nejen kauza Dozimetr. Jeho šéf Vít Rakušan občas působí až zoufale, například když vysvětloval, že chystané uzákonění podmínky čistého lustračního osvědčení pro členy vlády opravdu, ale opravdu nijak nesouvisí s možným návratem Andreje Babiše do premiérského křesla.

Kateřina Perknerová
Správný krok, ale nestačí

Všechny tyto momenty vedou k tomu, že podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas vládě důvěřuje 36 procent lidí a s jejím postupem v boji s drahými energiemi je nespokojeno 71 procent respondentů. Otázka zní, jak se to odrazí ve volbách.

Pokud výrazně oslabí Rakušanovo hnutí, ale hlavně ODS v menších a středních městech, může to zatřást jejich členskou základnou. Pak bych nevylučovala hlasitější volání po pragmatičtější politice. Koneckonců, pražský lídr koalice Spolu, poslanec ODS Bohuslav Svoboda už naznačil, že s Patrikem Nacherem (za ANO) by našel rozhodně lepší řeč než se Zdeňkem Hřibem z Pirátů.

Teprve skládání koalic, a to především ve statutárních městech a v Praze, napoví, zda se neblíží i na centrální úrovni velký obrat neboli spojenectví ODS a hnutí ANO.