Autor je historik a politolog

 Také v mezinárodní politice jsou důsledky mnohovrstevnatého marasmu dobře čitelné. Když nám například sousední Německo náhle „velkodušně“ nabízí nějaké množství vakcíny, jež se ani mezi tamější lékaři netěší zvláštní oblibě, nečiní to zadarmo. Kryje se jednak samo, zároveň nás staví do jakési státně neplnohodnotné role, a současně ještě zkouší mediálně převrstvit vakcínové hry Číny nebo Ruska. Na ně již totiž dávno přistoupilo – jen v rámci EU – silně individualistické Maďarsko nebo slovenský premiér Matovič.

 Pravda, jeho „podvratný“ dovoz ochranné ruské látky postrčil vetchou bratislavskou vládní koalici na pokraj propadliště. Někteří její členové se totiž ozvali, že vakcína s (marketingově skvělým) názvem Sputnik tvoří součást kremelské „hybridní války“. Je nabíledni, že mnozí „rození demokraté“ raději nechají tisíce místních pomřít, než aby šli s prosíkem na Východ. Objednat látku „odněkud odtamtud“ znamená v jejich očích změnit se v pátou kolonu. Ve zrádce. Hned jste prostě rezident, špion, či přinejmenším obchodní zástupce konkurenta. Jak skvěle přitom vždycky, a stojí to za zopakování, lícují podobné názory s úrovní někdejších státostranických funkcionářů!

 Na tom nemění nic ani samozřejmý fakt, že Peking nebo Moskva nepomáhají světu z dobré vůle. Chraň bůh! Udělají skvělý obchod, politicky jim zůstaneme něco dlužni, a zároveň si obecně otestují, kdo události nezří černobíle a odmítá například mlčet, když bruselská byrokracie tápe proti nadnárodním farmaceutickým korporacím. Však je také proto „na spadnutí“ třeba licenční výroba Sputniku v Itálii.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

  Obrazně řečeno jde mimo jiné o pádné odpovědi východních obrů na jiné mocenské hry, k nimž rovněž patřil – když už jsme u těch kolon – roku 2015 masivně medializovaný průjezd amerického obrněného konvoje naší zemí. Nešlo sice o nijak převratnou věc, podobné záležitosti se do té doby děly běžně, leč příslušné velvyslanectví a jí nakloněné (mediokratické) kruhy se z pseudoudálosti rozhodly stvořit propagandisticko-průzkumnou akci. Takříkajíc průzkum bojem.

Zjišťovalo se, nakolik se během posledních desetiletí podařilo populaci převychovat k vítání „jedině správných osvoboditelů“. Což patrně lehce souvisí i s dlouhodobou snahou některých výtečníků tvrdit, že Sovětská armáda neosvobodila Prahu, že to byli zrádní vlasovci, kdežto Sověti byli jen noví okupanti. Nebo že by se vlastně mělo tak trochu při výkladu německého nacismu vynechávat adjektivum „německý“…

Ovšem nechme teď určité nákazy spát a vraťme se k nejaktuálnější. Je nad slunce jasné, že kdyby zde nebyly politické či hospodářské zábrany, mohlo by být leccos jiné. Jenže věc je ožehavá. Stejně jako otázka, kdože je právě teď naší skutečnou pátou kolonou.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.