Kliknutím zvětšíteTak prý mají šetřit jen občané. Víc zaplatí majitelé chatky, auta či manželky, studenti, podnikatelé a všichni s vyšším příjmem, každá malá firma a každý, kdo kouří či si koupí alkohol. „Zvyšování příjmů je nepříjemné a bolí,“ řekl premiér, pro něhož je to přijatelná cena za to, že republika bude „ve formě“. Vskutku řekl „nepříjemné“, „bolí“ a „ve formě“? Balíček má platit až od příštího ledna, tedy se v kondici veřejných financí projeví nejdřív za dva roky. Do té doby se bude stát zadlužovat čím dál víc.
Mě ale trápí něco jiného. Balíček i premiér hovoří jen o občanech, jen o jednotlivcích a firmách. Nemluví o státu a jeho výdajích. V Senátu při každém zasedání zvyšujeme výdaje, každou chvíli schvalujeme nový úřad, novou agenturu, novou klimatickou legislativu, novou byrokracii, novou státní agendu, která chod státu zatíží a zdraží.
Čurání do bazénu
Je to jako s čuráním do bazénu. Na jedné straně poslušní občané přestanou do bazénu čurat. Na druhé straně rozmazlený stát konzervuje své výdaje (učitelé budou mít fixní plat odpovídající násobku průměrné mzdy, každý rok vydáme pevná dvě procenta rozpočtu na zbrojení, kulturu, vědu, školství…) a stále přidává. Jednou jde o poštovní zaměstnance, podruhé o novou budovu pro ÚSTR, potřetí o deset nových zaměstnanců telekomunikačního úřadu.
Daniela Kovářová
je nezávislou senátorkou
Při každém zasedání Senátu upozorňuji na rostoucí státní výdaje. A příslušný ministr přísahá, že tentokrát je to skutečně naposledy. Že příště už stát namouduši šetřit začne. Hlavně aby to nebylo dnes, hlavně aby to nebylo u něj. Příště už určitě. Tak určitě. Nejhorší jsou evropské předpisy. Ty pro jistotu ani neuvádějí rozpočtové důsledky pro jednotlivé státy, ačkoli jejich schválením přistupujeme na nové technologie, slibujeme nový monitoring, zavazujeme se k větší digitalizaci, přidáváme si agendy, hlášení a povinnosti.
Milí vládci státu, takhle tu republiku nevybudujeme, či spíše dnešním slovníkem: takhle se šetřit nedá. Nelze zvedat daně občanům, a zároveň přibírat státu další pravomoci a pro nové agendy nabírat další lidi. To pak zvyšování daní nikdy neskončí a jednou přijde čas, kdy bude stát požadovat od občanů sto procent jejich příjmů. A ani pak to rozežranému státu nebude stačit.
Jedinou možností je ořezání agend. Stát má dělat jen to, co je pro jeho chod naprosto nezbytné: vnitřní bezpečnost, soudy, vojsko. Maximálně ještě částečně školství a částečně zdravotnictví. Vše ostatní jen s velkým rozmyslem a v době nouze a zadluženosti radši vůbec. Podobně to finanční gramotnost učí děti a lidi, kteří spadli do oddlužení. Nikdy nebudou peníze na všechno, a kdo chce šetřit, musí si odpustit drahou elektroniku a dovolenou na Maledivách.
Škrty v agendách
Vláda se má úsporně chovat vždy, v době deficitu však povinně a ukázkově. Musíme mít tolik ministerstev? Potřebujeme 18 členů vlády a stovky dalších institucí? Chce každý občan svými daněmi dotovat 4 výzkumné ústavy, 4 agentury, 13 divadel, 16 galerií, 3 instituty, 3 kanceláře architekta, 2 hřebčince, české lázně a další subjekty s desetitisíci zaměstnanci a mnohamilionovými rozpočty? Třeba nechce další muzeum, architekta, galerii nebo hřiště.
Vláďa sama nešetří, jen přikazuje, ať šetří občané, ačkoli je její povinností skládat účty daňovým poplatníkům. A tak jako jeden z daňových poplatníků vyzývám vládu, ať začne šetřit u sebe. Ať i ona začne škrtat agendy. A hned pak rušit odbory, ústavy, agentury. Uvidíte, jak rychle pak budou mandatorní výdaje klesat.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
