Kliknutím zvětšíteDoufejme. Protože jinak ho rakovinné bujení nemine. Alespoň podle jeho výroků, které vyvolaly tak bouřlivou odezvu, včetně reakce ministra zdravotnictví. I já ten výrok považuji za velmi nešťastný. Na druhou stranu je dobře, že tady máme i lidi jako Jaroslav Dušek, kteří nastavují zrcadlo našim ustáleným hodnotám.
Pojďme se proto na celou záležitost podívat střízlivě. Abychom mohli Duškovým výrokům správně rozumět, bylo by třeba znát definici pojmů, které užívá. Tedy především definici pojmu „láska k životu“, případně „nenávist k životu“. Nenávidím život, už když se příležitostně probudím s ranní depresí? Anebo když po stresujícím dni sprostě zakleju? Anebo se tou nenávistí myslí jakési podvědomé, mně samotnému nepřístupné odmítnutí světa a své vlastní existence v něm? A co když bývám mezitím i velmi šťastný? Může člověk nenávidící svůj život pociťovat na vědomé úrovni štěstí? A jestli tomu tak je, má taková definice vůbec nějaký smysl? Není to pak už definice propůjčující moc rozhodovat o mém postoji k životu někomu jinému?
Martin Vopěnka
je spisovatel a nakladatel
Podobné zlovůle se často dopouštějí i psychologové ve svých praxích: „Jo vy se rád věnujete dětem? Tak to je proto, že vlastně chcete, aby se ostatní věnovali vám. Není to tedy od vás čin šlechetný, ale veskrze sobecký.“
Člověk, pokud chce osobně růst, musí být otevřený soudům druhých o sobě. Konečné rozhodnutí však má mít v rukách sám. Nikdo nemá právo nutit vám jiné motivace vašeho jednání, dokud je vy sami nenahlédnete.
Takto zjednodušený výrok o utrpení a smrti druhých má bohužel blízko k agresím typu inkvizice, kdy z vás mučitelé ve jménu vašeho dobra vymýtají ďábla, anebo kdy za kulturní revoluce v Číně prováděli vaši veřejnou kritiku – prostě proto, že jste nepochopili dobro jejich učení. Není ani tak podstatné, nakolik má Dušek pravdu, podstatné je, že na tuto pravdu o druhých nikdo nemáme právo. To právo máme jedině my sami.
Duškův výrok také zavání důkazem v kruhu. Ze své podstaty totiž není vyvratitelný – a to právě díky „gumovosti“ definice nenávisti k životu. Přeneseno do řeči logiky pak Dušek říká: Jestliže máš rakovinu, plyne z toho, že nenávidíš život. Stálo by za to zeptat se autora těchto tvrzení několik doplňujících otázek. Například: Existují i případy nenávisti k životu, které nevedou k rakovině? Nebo: Znamená vyléčení z rakoviny vždy znovuobnovenou lásku k životu? Atd.
Na závěr si dovolím nabídnout výrok, proti kterému by myslím nikdo nic nemohl namítnout, a věřím dokonce, že takto to myslel i sám Jaroslav Dušek: „Mám dojem, že v některých případech, nikoliv ve všech, může být rozvoj rakoviny způsoben negativním postojem k vlastnímu životu, a to i v nevědomé rovině.“
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
62
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
