Rozvolňování je tu pomalu sprosté slovo. Zejména od doby, kdy vrchní rozvolňovač Karel Havlíček sliboval tu obchody, tu sjezdovky. Bez ohledu na to, že počet nakažených a bohužel i zemřelých strmě rostl.

Tentokrát je to jiné: scénář, který včera naznačili premiér Babiš a ministr zdravotnictví Arenberger, je zdravě konzervativní. Přesto, že čísla, kterými měříme pandemii, opravňují konečně k optimismu.

Po řadě krutých omylů a selhání vláda v posledních týdnech postupuje, zdá se, rozumně. Částečná uzávěra země od března byla nutná a podle očekávání pomohla. Kdyby přišla dřív, prospěla by ještě víc.

Postupný návrat dětí do škol a posledních ročníků školek vypadá skoro jako úspěch. V moři proher to zní až nepřípadně. A přece: děcka nepláčou a neutíkají, jak bylo předpovídáno. Až na cimrmanovskou semilskou epizodu se nebouří rodiče ani osazenstvo škol. A jak ukazuje zkušenost z Prahy 9, zdá se, že antigenní testy jsou stejně spolehlivé jako PCR.

Podobný příjemný klid provázel i zavedení testů v podnicích a na úřadech. Žádný lomoz a vlastně žádné konflikty. Dospělí i malé děti chápou, že testování k téhle době patří. Přijímáme je, jako jsme přijali drsně zpřísněné kontroly před odletem po atentátu na New York 11. září 2001.

Opatrné otevírání země je tedy na pořadu dne. Dokud nemáme možnost se všichni očkovat, měly by být hojně užívány právě testy. Vláda by měla představit ve čtvrtek chytrý systém, který se může opřít o zkušenosti ze škol a podniků.